Padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci až v 67, dohodla koaliční rada

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: Szkanderová Michaela / E15

Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech.
2
Fotogalerie

Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Nyní je věk pro odchod do penze 64 let.

V roce 2030 se má věk pro odchod do důchodu zastavit na 65 letech. Změny se nedotknou těch, kterým je nyní 57 a více. „Po roce 2030 začnou do penze chodit ty populačně silné ročníky. Myslím si, abychom udrželi slušné důchody, tak o tom musíme debatovat,“ řekl ČT ministr financí Zbyněk Stanjura.

Například muž, kterému je nyní 37 let, by měl jít do důchodu v 66 letech. Ještě později, v 68 letech, půjde do penze muž, kterému je nyní 26 let.

Úspora při zvýšení důchodového věku do roku 2060 o dva roky je asi jedno procento HDP, tedy 73 miliard korun, u zvýšení o tři roky je to 109,5 miliardy.

V interním materiálu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby i po roce 2030 rostl důchodový věk postupně. S každým ročníkem o necelé dva měsíce. Jurečka v současnosti nechtěl dokument navržený koaliční radě minulý týden komentovat. Zároveň dodal, že z náročných profesí by se odcházelo dřív bez sankcí. Takových lidí je asi půl milionu.

Ženy s jedním dítětem nyní odchází do penze v 63 letech a osmi měsících a ženy se dvěma dětmi v 62 letech a osmi měsících.

„V budoucnu se zvýšení věku pro odchod do důchodu nevyhneme. Důchodový deficit začne narůstat po roce 2033,“ řekl již dříve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Základní parametry penzijní reformy plánuje zveřejnit už příští měsíc, donedávna hovořil o září.

 Stanovení stropu pro odchod do důchodu nemá platit pro všechny bez rozdílu. Stát by měl například zohlednit, kdy daný člověk začal pracovat či podnikat, tedy po jak dlouhou dobu odváděl sociální pojistné, jak náročná byla jeho profese nebo kolik vychoval dětí. Přihlédnout by se podle odborníků rovněž mělo nejen k průměrné délce dožití, která se prodlužuje, ale i k délce dožití ve zdraví. Ta naopak zůstává stejná.

Model předpokládá, že počet seniorů bude kulminovat právě koncem padesátých let. Jejich počet má vzrůst na 3,1 milionu, takže by tvořili téměř třetinu populace. Nyní je starobních důchodců necelých 2,4 milionu z celkových 10,5 milionu obyvatel Česka.

Kalkulačka: Důchodový věk >>>

Současný systém je neudržitelný

Na neudržitelnost systému upozorňují odborníci už dlouho. Jednou z hlavních příčin jsou populačně silné ročníky ze sedmdesátých let minulého století, které v příští dekádě zatíží takzvaný penzijní účet. Nástup těchto budoucích seniorů přitom pojistné odvody z důvodu nižší porodnosti v devadesátých a nultých letech nepokryjí.

Při dnešních cenách mohou výdaje na důchody převýšit příjmy o více než 250 miliard korun, které by si stát musel každý rok půjčovat. „Ministerstvo práce má kvalitní model. Vycházejí nám podobná čísla,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. V zářijové Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí rada napsala, že zatímco nyní tvoří důchody devět procent HDP, v polovině století to bude téměř dvanáct procent.

Kalkulačka: Výše důchodu 2023 >>>