Praha získala v loňském roce z provozu parkovacích zón zhruba 227,55 milionu korun. To je asi o tři miliony méně než v roce 2015. Nejvyšší částku vybrala v Praze 1. Naopak ve ztrátě skončily zóny na Praze 5,6 a 8, kde byly zavedeny ve druhém pololetí loňského roku. Peníze si mezi sebou rozdělí město a radnice, které dostanou polovinu z částky, vybrané na jejich území.
V první městské části bylo vybráno zhruba 119,52 milionu. Praha 1 byla první částí, kde byly v minulosti zóny zavedeny. Druhou nejvyšší částku vybralo město v Praze 2, a to asi 72,39 milionu. Nejméně bylo vybráno v Praze 22, kde je plocha zón nejmenší.
Náklady naopak převýšily příjmy v Praze 5, 6 a 8. Nejvyšší ztrátu vykázala Praha 5, a to 7,54 milionu korun. O několik desítek tisíc nižší byla ztráta v Praze 8 a nejmenší v Praze 6, kde činila 1,75 milionu korun.
Příjmy z provozu zón tvoří jednak peníze, které řidiči zaplatí za parkovací oprávnění a úřední úkony spojené s jeho vydáním, a pak také příjmy z parkovacích automatů.
V Praze fungují dva typy zón. V Praze 1, 2, 5, 6 a 8 řidiči stačí zaregistrovat svůj vůz na radnici a zaplatit příslušnou částku. Správné parkování pak kontroluje auto s kamerami, které snímá registrační značky. V Praze 3 a 7 musí mít řidiči za oknem parkovací kartu - stejně tomu bylo donedávna v první a druhé městské části. Praha 3 a 7 přejdou na nový systém v příštím roce.
První zóny začaly v Praze fungovat v současném systému v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 3 a 7 a části Prahy 16. Samy si je provozují radnice v Praze 13, 16 a 22. V Praze 13 a 16 se parkovné neplatí. V budoucnu by se mohly rozšířit na Prahu 4 či 9, které o ně projevily zájem.
