Patent registrovaný jen v Česku nechrání před konkurencí, tvrdí úřad

Vědecká laboratoř - ilustrační foto

Vědecká laboratoř - ilustrační foto Zdroj: E15 Josef Tucek

Čeští podnikatelé, kteří si svůj patent registrují jen v tuzemsku, riskují, že toho zahraniční konkurence využije. Podáním tuzemské přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru často mrhají potenciálem svých technických inovací. Špatnou patentovou strategií tak firmy mohou nápad přepustit konkurenci zadarmo. Upozornil na to Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Přestože u nás podle úřadu roste počet mezinárodních patentových přihlášek, Češi jejich výhody podceňují. Konkurentům v zahraničí tak může spadnout do klína milionový nápad bez jakéhokoliv profitu pro původce vynálezu, varoval úřad.

Češi stále preferují tuzemskou ochranu duševního vlastnictví. Mezinárodních patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) bylo v Česku loni podáno 175, zatímco technických řešení přihlášených pouze pro území ČR bylo více než 2500. Národní přihláška je po 18 měsících zveřejněna v celosvětově dostupné databázi, a tedy volně k využití mimo území platnosti ochrany.

Zdánlivá finanční náročnost

Malé a střední firmy od získání zahraniční patentové ochrany zřejmě odrazuje domnělá finanční náročnost. Podle předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josefa Kratochvíla použití systému PCT přihlášek samo o sobě tak drahé není. Drahé je až následné usilování o získání patentu v zahraničí, to však až za tři roky od podání národní přihlášky. Ne každý navíc zahraniční patent skutečně potřebuje.

„Pouhým podáním PCT přihlášky se totiž může výrazně zvýšit šance, že vás osloví solventní zájemce o vaše řešení, respektive potenciální investor. Firmy jsou často ochotny platit nemalé částky již za řešení ve stadiu patentové přihlášky, v zahraničí je to standardní praxe,“ uvedl Kratochvíl.

Použitím systému PCT přihlášek lze získat ochranu vynálezu ve 148 smluvních státech. Systém je hojně využíván především díky prodloužení času pro strategická obchodní rozhodnutí, a to až na třicet měsíců od doby podání národní přihlášky.

Náklady, které přihlašovatel vynaloží během dvou a půl let se pohybují okolo 85 tisíc korun u právnické osoby. Fyzická osoba nezaplatí více než 70 tisíc korun.

„Tato relativně malá investice nápad zviditelní a poskytne mu třicetiměsíční celosvětovou ochranu, během níž je možné získat investora nebo kupce. Teprve poté se přihlašovatel musí rozhodnout, zda svému řešení věří natolik, že požádá o nákladnou patentovou ochranu v zahraničí,“ dodal Kratochvíl.

Patenty jako byznys

Miliardové výnosy z prodeje licencí jsou ve světě silnou motivací pro celou řadu firem, které mají inovace a patentování jako jeden ze základů svého byznysu. Rekordmanem je japonský výrobce elektroniky Panasonic s 2881 přihláškami.

Loni prvenství v počtu patentů připadlo opět USA s více než 57 tisíci podanými PCT přihláškami. Druhé místo si drží Japonsko. Čína letos v počtu podaných mezinárodních přihlášek přeskočila Německo a stala se národem s třetí největší aktivitou v ochraně duševního vlastnictví s mezinárodní platností.

Češi loni podali nejvíc patentových přihlášek za posledních 20 let, celkem 984. Užitných vzorů pak 1661. Patentových přihlášek do zahraničí loni meziročně přibylo o 24 procent. Výrazně aktivní jsou hlavně české univerzity, které se na počtu patentů podílí jednou čtvrtinou.

Patent od Olympusu naznačuje použití odlišné expozice pro různé části obrazu