Racionální rozsudky dávají naději, že soudní moc stále netancuje tak, jak by někteří chtěli. Že ještě žijeme ve společnosti, o níž lze tvrdit, že je svobodná.
Soudce Jiří Dufek zprostil obžaloby všech pět lidí i dvě firmy ze zbrojařského impéria Jaroslava Strnada. Smetl tak ze stolu odfláknutou práci ÚOOZ a státního zástupce Lea Foltýna. Případ dobře ilustruje horlivost a snahu zalíbit se veřejnosti či „těm nahoře“, jíž proslul útvar donedávna vedený Robertem Šlachtou.
Po explozích dvou hangárů ve vrbětickém areálu bylo potřeba ukázat na někoho prstem. Firma, která si hangáry pronajímala, to být nemohla, protože vyšetřovatelé se nedostali pro důkazy do epicenter výbuchů. Přišli tedy s příběhem o zakázaných minách, přestože se v žádném ze Strnadových skladů nic nestalo. Věděli, že klíčová slova Vrbětice, miny a zbrojař zafungují minimálně na veřejnost. O to šlo.
Dost zrůdné je, že k obvinění a obžalobě stačil Šlachtovi s Foltýnem jeden posudek policejního pyrotechnika, ačkoli obhajoba předložila několik expertiz včetně názoru zahraničního znalce. K této metodě poprvé sáhla protikorupční policie u exministryně obrany Vlasty Parkanové.
I k jejímu stíhání za to, že údajně souhlasila s předraženým nákupem letadel CASA, stačil jeden posudek. Tristní je, že Parkanová už čtyři roky čeká na zahájení soudního procesu.
Útvar z pražské Celetné inspiroval Šlachtovy snaživce ze Zbraslavi. Na Strnada vyrukovali s posudkem už v kauze motorů, které podle nich podezřele získával přes podnik ministerstva obrany. Ani touto kauzou se zatím nezabývá soud. A když nejde obvinění naroubovat na posudek, sáhne se po odposleších, jak dokládá případ Nagyové či kauza Vidkun. Tak dlouho se sedí se sluchátky na uších, až se něco chytne.
Ode zdi ke zdi
Není to tak dávno, co se říkalo, že orgány zametají velké případy pod koberec. Část veřejnosti stále věří, že to změnil převrat provedený Šlachtou a olomouckým žalobcem Ištvanem.
Jejich vratké právní konstrukce naštěstí narážejí u soudů, jak dokládají už tři verdikty soudkyně Heleny Králové v té nejjednodušší větvi kauzy Jany Nagyové.
Před pár lety policisté a státní zástupci slýchali, že loví malé ryby. Teď horlivě chrlí obvinění jako na běžícím pásu, avšak bez důkazů. Mnoha lidem zničili život, aniž za to nesou odpovědnost. Policejní reorganizace by tyto skoky ode zdi ke zdi snad mohla zklidnit.
