Počet účastníků v tzv. účastnických fondech vzrostl od začátku roku o 13 procent (48 tisíc) na 416 tisíc. Pokles účastníků v transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, se zmírnil na 0,6 procenta (74 tisíc) na 4,183 milionu. Oba typy fondů jsou součástí takzvaného třetího pilíře.
Silný růst počtu klientů účastnických fondů je tažen především růstem ekonomiky, a tím i růstem disponibilních příjmů domácností, řekl ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták. Dodal, že i když účastnické fondy vydělávají fakticky jen díky státnímu příspěvku, nemá střadatel až na otevřené podílové fondy na trhu alternativu. Tlak na státní pokladnu, a tím i na omezení státního příspěvku, a fakt, že se 88 procent peněz účastnických fondů je ve stagnujících dluhopisech, podle něj naznačuje, že tento produkt spotřebitelům komfortní penzi nezajistí
Důchodové spoření ve druhém pilíři bylo k 1. lednu letošního roku ukončeno, výplata peněz účastníkům se uskuteční do konce letošního roku.
Celkem 357 miliard ve správě
Penzijní společnosti vykázaly za první čtvrtletí nárůst peněz ve správě o 7,5 miliardy miliardy korun na 357 miliard korun. Počet účastníků s příspěvkem zaměstnavatele se stabilně udržuje na pětině z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 731 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 813 korun měsíčně.
Majetek v transformovaných fondech koncem března byl převážně v dluhopisech (88 procent). V akciích a podílových listech bylo 1,7 procenta majetku, zbytek připadl na ostatní investice, například do peněžního trhu.
Zisk přes 600 milionů
Celkem fondy třetího pilíře vytvořily zisk 613 milionů korun. Zisk měly zejména transformované fondy, které tolik nepodlehly jako účastnické fondy současné rozkolísanosti kapitálových trhů a extrémnímu poklesu úrokových sazeb na finančních trzích
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření pro účastnické fondy. Toto spoření je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
| Transformované penzijní fondy loni v průměru vydělaly 1,15 procenta |
|---|
| Transformované penzijní fondy za loňský rok vydělaly klientům v průměru 1,15 procenta a všechny tak překonaly inflaci 0,3 procenta. Novináře o tom dnes informovala Asociace penzijních společností ČR. O rok dříve fondy při inflaci 0,4 procenta připsaly v průměru výnos 1,35 procenta. Z 27 účastnických fondů jich loni vykázalo kladný výnos 20, celkem 19 překonalo inflaci. Oba typy fondů jsou součástí takzvaného třetího pilíře. |
| Průměrné zhodnocení vkladů klientů transformovaných fondů v letech 1995 až 2015 činilo 3,86 procenta, průměrná inflace v tomto období byla 3,55 procenta, uvedl viceprezident asociace Tomáš Vystrčil. |
| Transformovaným fondům penzijních společností klesl loni zisk o 676 milionů na celkem 3,74 miliardy korun. Celkem si koncem roku u nich spořilo na penzi 4,257 milionu klientů. Majetek transformovaných fondů tvořily z 87,9 procenta dluhopisy, z 1,7 procenta akcie a podílové listy, zbytek představovaly ostatní investice, například do peněžního trhu. |
