Platby na léky poslední naděje strmě rostou. V systému je díra

Infuze na vzácnou poruchu krvetvorby

Infuze na vzácnou poruchu krvetvorby Zdroj: profimedia.cz

Farmaceutické firmy našly způsob, jak obejít přísnou regulaci úhrad za léky. Výjimku vyhrazenou pro mimořádné případy využívají stále častěji. Data hovoří jasně: Ještě v roce 2013 schválila Všeobecná zdravotní pojišťovna mimořádnou úhradu léků v 4581 případech. O dva roky později už prošlo 8770 žádostí. Náklady na tyto drahé léky přitom narostly ještě více – ze zhruba 275 milionů korun v roce 2013 na loňských 765 milionů. Celkové náklady na léky přitom v posledních letech stagnují.

Pokud je pro pacienta konkrétní léčba jedinou nadějí, uhradí mu ji zdravotní pojišťovna na individuální žádost, i kdyby běžně hrazená nebyla. Tyto mimořádné případy upravuje v zákoně o zdravotním pojištění paragraf 16. Problém je, že pak si firma domlouvá cenu léku jednotlivě a zdravotní pojišťovna nemá zákonnou oporu, jak tlačit cenu dolů. Když naproti tomu výrobce standardní cestou požádá o stanovení úhrady, dostane jednu z nejnižších částek v Evropě.

„Mělo by se jednat o léky vzácné a neobvyklé. Otázkou je, zda se ustanovení paragrafu 16 nevyužívá ve zvýšené míře právě z důvodu neobyčejně přísných regulačních opatření,“ domnívá se ekonom Josef Suchopár. Vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny přitom přemýšlí, jak by i tyto náklady dostalo pod kontrolu. „V případě mimořádné úhrady chybí jakákoli brzda ceny,“ zdůrazňuje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Také podle profesora Jana Švihovce, odborníka na ekonomiku léků, by bylo vhodné stanovit pro výjimečné případy jasnější pravidla. „Mimořádná opatření by neměla být bezbřehá,“ zdůrazňuje Švihovec. Všeobecná zdravotní pojišťovna loni na paragraf 16 vydala nejvíce za přípravek Soliris na vzácné onemocnění krvetvorby. Ten se používá od roku 2010. Úhradu však úředně stanovenou nemá.

Mezi pět přípravků, za které VZP platila v roce 2015 přes paragraf 16 nejvyšší částky, patří tři přípravky užívané v některých případech při léčbě žloutenky typu C. Například lék Sovaldi, který se na náš trh začal dodávat v roce 2014 a dosud nemá standardně určenou výši úhrady od pojišťoven.

Důvodů, proč náklady zdravotních pojišťoven na „léky poslední naděje“ tak dramaticky rostou, je ale více. Roste rovněž povědomí pacientů o možnostech léčby a přibývá nových léků pro vzácné případy.

Ceny léků jsou v USA volebním tématem
Výdaje na léky na recept rostou v USA dvouciferným tempem a podle prezidenta Baracka Obamy bude toto téma jedním z úkolů pro jeho nástupce. Příčinou nárůstu nejsou jen drahé inovativní novinky. Americká pacientská sdružení si stěžují na zdražování starých zavedených léků. Symbolem nenasytnosti se stal někdejší šéf hedgeového fondu, 33letý Martin Shkreli, který loni koupil starý lék proti parazitům a vzápětí ho zdražil zhruba 55násobně z 13,60 dolaru na 750 dolarů. Později po kritice nabídl nemocnicím slevu.