Několikaměsíční sestavování vlády v Evropě neobvyklé není, řízení více rezortů jedním ministrem ano. Myslí si to politolog Petr Just z Metropolitní univerzity, který v rozhovoru pro E15.cz hodnotí průběh sestavování vládní koalice. Její šéf Andrej Babiš (ANO) se navíc krátce po jmenování svého kabinetu odvolal na úspěchy první republiky. "Zatím to ale vypadá, že zemi vede spíše stejným směrem jako Viktor Orbán v Maďarsku nebo Lech Kaczyński v Polsku," říká Just.
Jak hodnotíte cestu od podzimních voleb k první vládě, která může reálně získat důvěru Sněmovny?
Ten proces byl poznamenaný velkým množstvím rozporuplných informací, které se dostávaly na veřejnost. Jednali jsme, nejednali, sešli se, nesešli, dohodli, nedohodli. Například v otázce, zda měl Babiš skutečně zájem o ustavení koalice. Směsice informací, která vyšla na povrch, značně znepřehlednila celý proces. Oproti minulým sestavováním vlády je to značně odlišné. Dříve strany působily jako lépe organizované, ne tolik chaotické.
Považujete dobu mezi volbami a jmenováním vlády, která zřejmě získá důvěru, za standardní?
Zájmem každého státu je funkční, legitimní a co nejdříve sestavená vláda. Je ale jasné, že do toho významně vstupuje rozložení sil na politické scéně. I z jiných zemí máme zkušenosti, že sestavení vlády může trvat několik měsíců – v Belgii trpěli poměrně dlouhou vládní krizi, než ustavili vládu. Také Angela Merkelová skládala poslední vládu delší dobu, došlo k řadě zádrhelů.
Naše dnešní situace se hodnotí těžko, nevíme, kdo nám lže a kdo říká pravdu. Zda skutečně byl či nebyl od začátku zájem na sestavení jednobarevné vlády. Úplně standardní to ale není, i s těmito situacemi si ovšem politický systém musí poradit a najít řešení. To nám trochu chybí, jednou z možností může být úprava ústavy, pokud jde o působnost vlády v demisi. Tak to udělali na Slovensku v roce 2011.
Nakolik neobvyklá je dvojrole předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který byl jmenován ministrem vnitra a dočasně i ministrem zahraničí?
Že je ministr pověřen řízením více rezortů, to je aplikováno například při změnách vlády, když ministr rezignuje a nový ještě není vybrán. Smyslem je docílit stavu, aby nebylo ministerstvo bez nejvyššího představitele. Ale začínat vládnutí od začátku tím, že máme jeden post neobsazený, a tudíž jeden ministr řídí dvě ministerstva, to standardní není.
Podobnou situaci jsme nicméně zažili v roce 1998, kdy byl Otakar Motejl jmenován ministrem spravedlnosti až měsíc po jmenování vlády. Od začátku bylo ale jasné, že Motejl jmenován bude. Nyní není jasné, zda původní nominant se někdy ministrem stane. Hamáček dostal dva plnohodnotné dekrety. Ty o časové dočasnosti nemluví. Je otázka, jak dlouhá tato dočasnost bude trvat.
Lze vůbec vykonávat souběžně funkce ministra vnitra a spravedlnosti plnohodnotně?
Ne. Pan Hamáček bude muset navenek vypadat, že to zvládá. Zrovna tyto dva rezorty jsou ale velmi obsáhlé a důležité svým významem dovnitř republiky i navenek. Pokud by tato situace měla trvat pár dní či týdnů, dá se to překlenout. V opačném případě by to budilo špatný dojem. Samozřejmě že část jeho agendy mohou přebírat náměstci, je ale rozdíl, když například na setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky nepřijede ministr, ale náměstek.
Babiš se ve své řeči odvolával na období první republiky. „Máme na to být znovu špičkou Evropy,“ prohlásil. Do jaké míry je idealizace tohoto období opodstatněná?
První republika skutečně někdy bývá hodně idealizována. Pokud to Babiš myslel v politickém kontextu, tak tehdejší Československo bylo ve srovnání s okolními zeměmi státem nejdemokratičtějším. Ve všech okolních státech se totiž objevily autoritářské tendence. Pokud to myslel ekonomicky, je známo, že první republika patřila k vyspělým zemím Evropy.
Nevnímáte to odvolávání se na Masaryka problematicky spíše z etického hlediska? Zašťituje se jím bývalý člen KSČ a člověk vedený ve svazcích StB.
I dnes se bývalí komunisté na Masaryka odvolávají, už se z toho stává klišé. Nehraje roli, jestli to říká bývalý nebo současný komunista.
Vede podle vás Babiš Česko k obrazu první republiky, která byla výspou demokracie v regionu?
Zatím to vypadá, že zemi vede spíše stejným směrem jako Viktor Orbán v Maďarsku nebo Lech Kaczyński v Polsku. Ačkoliv nemá takovou sílu jako oni, místo Masaryka raději volí tuto cestu.
Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že bude vláda stabilní, neboť se v případě potřeby opře i o hlasy SPD. Vnímáte situaci podobně?
Vláda vznikla na půdorysu ČSSD a ANO s předpokládanou podporou komunistů. Že by fungovala i s podporou SPD, to si nemyslím. Pravděpodobnější je, že Babiš občas udělá úkrok k alternativní koalici. Když nebude chtít ČSSD pro něco hlasovat, hlasy najde u SPD. Nehovořil bych o čtvrtém nepsaném partnerovi koalice, ale o alternativní koalici s SPD. Nebyl by to v Česku první takový případ, v letech 2005-2006, kdy byla u moci vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody, sociální demokraté také občas hlasovali s komunisty, se kterými měli většinu. Co neprohlasovali s koaličními partnery, prosadili s komunisty.
Hrozí podle vás v případě nepodařeného vládního angažmá ČSSD zánik?
Zatím bych takto katastrofický scénář nerýsoval, strana se pořád ještě může opřít o relativně důležité jádro, které má. Žádná strana ale nemůže dlouhodobě působit jako silná jen díky jádru. To je minimum, na které musí nabalovat se stranou volně identifikované voliče. Tady ČSSD ztrácí.
