Praha chce zastavět prázdný pozemek po nádraží na Těšnově, plánuje změnu územního plánu

Nádraží Těšnov

Nádraží Těšnov Zdroj: Profimedia.cz

Nádraží Těšnov
Nádraží Těšnov
Nádraží Těšnov
Nádraží Těšnov
Nádraží Těšnov
13
Fotogalerie

Je to už 33 let, co bylo v Praze na rozhraní Nového Města a Karlína odstřelena budova bývalého nádraží Praha-Těšnov neboli Denisova nádraží. To muselo ustoupit výstavbě Severojižní magistrály. Prázdný prostor chce nyní hlavní město oživit.

„Pozemky, kde se do 70. let nacházelo železniční nádraží, jsou majetkem hlavního města Prahy. Máme tak jedinečnou příležitost lokalitu proměnit v kus fungujícího města,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ).

Tomu má předcházet změna územního plánu. Než ale proběhne, chce město na základě urbanistických studií rozhodnout, jaká stavba na místě vznikne. "Vzhledem k povaze navrhované změny je jisté, že na pozemku vznikne pouze veřejná budova," uvedlo město v tiskové zprávě. "Jedna z možností je, že by zde mohlo vzniknout napojení na Muzeum hlavního města Prahy," dodává.

O budoucnosti Těšnova se mluví delší dobu. Praha v minulosti plánovala v místě postavit galerii, kam by umístila Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Výtvarné dílo bude ale nakonec vystaveno v nové budově u Lapidária na Výstavišti, jejíž stavba má stát až 580 milionů korun.

Denisovo nádraží bylo považováno za jedno z nejkrásnějších nádraží ve střední Evropě. Bylo otevřeno před 140 lety, 10. května 1875, v Praze Těšnově. Tento architektonický skvost, jehož střední budovu zdobil římský triumfální oblouk s korintskými sloupy a alegorickým sousoším, však nyní mohou lidé obdivovat už jen na fotkách. Novorenesanční budovu totiž nechal komunistický režim v roce 1985 zbourat kvůli silniční magistrále.

Nádraží Těšnov vyrostlo na pomezí Nového Města a Karlína v letech 1872 až 1875 a bylo dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která na počátku 70. let 19. století začala budovat nové dálkové spojení Vídně s Berlínem. Nová trať však Prahu míjela zhruba 30 kilometrů severně, a tak aby firma zmírnila domácí nelibost nad opomenutím Prahy, vybudovala odbočnou trať.

Nádraží, jehož autorem byl profesor vídeňské techniky Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce, neslo přes 40 let jméno Severozápadní, po firmě, jež ho postavila. Po roce 1919 dostalo název po francouzském historikovi a slovanofilovi Ernestu Denisovi, než ho nacisté přejmenovali na Moldau Bahnhof (Vltavské nádraží). Po válce se krátce vrátil název Denisovo a komunisté ho pak přejmenovali na Těšnov.

Železniční provoz na nádraží byl ukončen k 1. červenci 1972 a i když byla stavba ještě v roce 1978 zapsána do seznamu nemovitých památek, byla nakonec v březnu 1985 zbourána.