Praha těžko hledá místo na nová centra pro bezdomovce, ta současná přitom nestačí

Bezdomovci

Bezdomovci Zdroj: Marek podhora, Mlada fronta E15

Bezdomovci čelí mrazivému počasí pod jedním z pražských mostů
Bezdomovci čelí mrazivému počasí pod jedním z pražských mostů
Bezdomovci čelí mrazivému počasí pod jedním z pražských mostů
Přestupní Stanice si klade vysoké cíle.
Bezdomovci objektivem Leeho Jeffriese
12
Fotogalerie

Pražská rada v polovině listopadu schválila aktualizaci městské koncepce bezdomovectví. Počítá mimo jiné se zřizováním nových nízkoprahových denních center. Ukazuje se ale, že to nebude jednoduché. Městské části možnosti zřídit takové centrum vesměs nevidí.

Aktualizace koncepce bezdomovectví, kterou se ještě budou zabývat zastupitelé, má program do roku 2020. „Kapacity většiny služeb pro bezdomovce jsou na území Prahy nedostačující,“ píše se v materiálu. Prioritou má být zřizování menších zařízení, která tolik nezatěžují okolí. „Opatření a služby pro bezdomovce musí být co nejspravedlivěji rozloženy na území všech správních obvodů Prahy,“ uvádí koncepce jako jedno z hlavních východisek.

Praha v současnosti jedná o dvou lokalitách pro nová centra. Chce zřídit ještě dvě nízkoprahová denní centra uprostřed města, aby se odlehčilo těm stávajícím, další už by ale měly vznikat spíš v jiných oblastech, kde bezdomovci pobývají. Provoz nízkoprahových denních center by mohl vyjít na pět milionů korun ročně.

Ovšem s novými nízkoprahovými centry počítala i původní koncepce z roku 2012, dodnes se je nepodařilo zřídit.

Na Praze 5 se pokusili vytvořit centrum pro bezdomovce v ulici Klikatá. Vytipovaný prostor ale nakonec nebylo možné využít kvůli restituci původním majitelům. A žádný jiný se už nenašel. „I přes zapojení odborného facilitátora se nepodařilo najít jiné vhodné umístění takového zařízení na území Prahy 5,“ uvádí mluvčí Prahy 5 Helena Šmídová.  

Na Praze 14 dosud žádné denní centrum pro bezdomovce nemají. Je ale otázka, jestli by bylo k užitku. „Bezdomovci, kterých tu je monitorováno zhruba padesát, zde zpravidla pouze přespávají a brzy ráno odjíždějí do centra, které je pro ně zajímavější,“ uvádí mluvčí Prahy 14 Veronika Berná. Denní centrum by podle ní mohlo mít smysl leda na Hloubětíně, kde ale chybí vhodné prostory.

Podle starosty Prahy 8 Romana Petruse by měl magistrát nejdřív zmapovat, jaké služby pro bezdomovce v jednotlivých městských částech už dnes jsou. Teprve až se ukáže, že jich na osmičce není víc než jinde, přijal by vytvoření nových center.

Jedno nízkoprahové centrum by přeci jen brzy mohlo vzniknout na Praze 6. „Finišují závěrečné rekonstrukční práce na azylovém domě v ul. Antonína Čermáka, který by měl od příštího roku sloužit právě jako místní nízkoprahové centrum pro lidi bez přístřeší,“ uvádí mluvčí Prahy 6 Martin Churavý.

 

Praha 6, Martin Churavý, mluvčí:

Aktualizovaná koncepce bezdomovectví se ubírá obecně správným směrem. Fenomén lidí bez domova patří k odvrácené tváři života v moderních velkoměstech a je třeba s ním dokázat adekvátně pracovat. V tomto ohledu se hustší síť menších nízkoprahových center jeví jako daleko vhodnější způsob než malý počet velkých center, okolo kterých se snáze koncentrují i související sociálně patologické jevy. V Praze 6 aktuálně finišují závěrečné rekonstrukční práce na azylovém domě v ul. Antonína Čermáka, který by měl od příštího roku sloužit právě jako místní nízkoprahové centrum pro lidi bez přístřeší.

Praha 8 Roman Petrus, starosta:

Městská část Praha 8 opakovaně žádá Magistrát hl. m. Prahy o společný postup v otázkách bezdomovectví, který by zahrnoval celé město. V řadě Městských částech existují již nyní mnoho míst, které jsou pro lidi bez přístřeší možností, kam se uchýlit. Magistrát by měl tyto možnosti zmapovat a následně vyhodnotit. Z tohoto pohledu by pak měl navrhovat umístit jakékoliv další služby pro lidi bez přístřeší. Samozřejmě tam, kde tyto služby zatím nejsou, nebo kde jich je málo. Praha 8 má takových míst několik. Pokud se ukáže, že ostatní městské části jsou na tom podobně, jistě přijmeme další vytvoření center. V případě, že se ukáže, že tomu tak není, tak bychom raději viděli, aby se nejdřív tato síť zavedla na jiných městských částech.

Praha 7, starosta Jan Čižinský:

Určitě zastáváme názor, že s lidmi bez domova je třeba pracovat a nenechávat je bez pomoci. Rozhodně bychom však uvítali větší rozprostření služeb a zařízení na celém území Prahy. Současný stav, kdy velká část zátěže spočívá díky umístění lodi Hermes a Armády spásy právě na Praze 7, není ideální.  Pomoc lidem bez domova je potřebná, ale vždy je spojena s velkou zátěží pro okolí. Posilujeme proto terénní pracovníky, jsme v kontaktu s poskytovateli služeb a snažíme se zátěž minimalizovat. Lidem bez domova rovněž zprostředkováváme práci a zapojujeme je do úklidu naší čtvrti. Pomáháme rádi, ale rozprostřenější služby po celém území Prahy by byly pružnější a efektivnější. 

Praha 5, Helena Šmídová, mluvčí:

V současné době zpracovává sociální odbor MČ Praha 5 studii „Mapování terénu MČ Praha 5 v souvislosti s výskytem osob bez přístřeší, která bude dokončena v lednu 2017. Výsledky této studie poslouží MČ Praha 5 k plánování a realizaci služeb pro tuto cílovou skupinu.

Chápeme snahu hl. m. Prahy o co nejspravedlivější rozložení služeb pro osoby bez přístřeší mezi jednotlivé městské části. V této souvislosti však připomínáme i specifické postavení Prahy 5 (mimořádnou koncentraci) v umístění nízkoprahových center pro osoby drogově závislé. V současné době jsou na území Prahy 5 umístěna dvě nízkoprahová kontaktní centra pro tyto osoby, ambulance substituční léčby a doléčovací zařízení. Nadměrná koncentrace těchto zařízení je značnou zátěží pro dotčená místa Prahy 5. Vzhledem k tomu, očekáváme podobný co nejspravedlivější přístup hl. města Prahy v oblasti protidrogových služeb. Jsme toho názoru, že nelze tuto problematiku řešit izolovaně, pouze v souvislosti s jednou cílovou skupinou.

Praha 10, radní Ondřej Počarovský:

Vítám, že Rada hlavního města Prahy aktualizovala koncepci pro bezdomovectví, městská část Praha 10 je připravena o tomto složitém problému jednat. Městská část ale i bez ohledu na aktualizovanou koncepci bezdomovectví podporuje terénní služby pro osoby bez přístřeší, a to dlouhodobě a v souladu se schválenými strategiemi městské části v oblasti služeb sociální prevence.

Praha 14, Veronika Berná, mluvčí:

Koncepci bezdomovectví hlavní město aktualizuje dlouhodobě, s její aktuální podobu se zatím MČ Praha 14  neseznámila. Co se týká nízkoprahových center pro bezdomovce, ty v Praze 14 nejsou. Do jisté míry by takové zařízení mělo svůj smysl v Hloubětíně, tam ale městské části chybí vhodné prostory. Na našem území funguje mobilní terénní služba, která zde s lidmi bez přístřeší pracuje. Vzhledem k tomu, že Praha 14 je okrajovou městskou částí, bezdomovci (monitorováno jich tu je zhruba 50) zde zpravidla pouze přespávají a brzy ráno odjíždějí do centra, které je pro ně zajímavější. Momentálně pro lidi bez přístřeší pořádáme vánoční sbírku zimního oblečení, trvanlivých potravin, hygienických potřeb a podobně, jejíž výtěžek jim bude 7. prosince předán při společném setkání.

Praha 4, Iva Kotvová, zástupkyně starosty:

Kladně hodnotím důraz na  propojení sociálních a zdravotních služeb a jejich posilování. Do budoucna je nutné zaměřit se dále i na ukončování bezdomovectví, tedy přechod lidí bez domova do bytů s intenzivní sociální podporou, prevenci a řešení zadlužení. Užitečná by byla harmonizace pravidel i v této oblasti.

Vznik nízkoprahových center v městských částech v konkrétních lokalitách je určitě správný směr, hledáme možnosti a místa, kde by šla taková centra zřídit.

Praha 9, radní Tomáš Holeček: 

Na Praze 9 máme svoji vlastní koncepci. Využíváme totiž stavební buňky, které už téměř dosloužily, k tomu, že v nich ubytováváme bezdomovce, kteří chtějí a jsou ochotni spolupracovat s radnicí.

Zmíněné vysloužilé stavební buňky bývají často umístěné v odlehlých místech Prahy 9, často i v problémových lokalitách, kde v minulosti spontánně vznikaly třeba černé skládky, nebo které byly velice zarostlé náletovými dřevinami. Bezdomovci žijící v buňkách se o okolí buňky starají, čistí je od náletových dřevin a jednou za čas i uklízejí onen prostor. Ve spolupráci s radnicí jsou pak tyto odpadky odváženy.

Takovýchto stavebních buněk s bezdomovci máme na území Prahy 9 celkem dvacet čtyři. Perspektivně počítáme s tím, že právě tito bezdomovci si časem najdou práci (třeba i s drobnou pomocí radnice) a ubytují se ve svobodárnách a ubytovnách a nakonec dojde k jejich začlenění do společnosti.

Koncepce magistrátu počítající se vznikem nízkoprahových center dosud - pokud vím - není v platnosti. Nám prozatím vyhovuje systém se stavebními buňkami, který jsme zavedli jako jediní v Praze.