Nejspíš by to znamenalo nové spory o to, kdo stavbu nebo případnou pokutu za nedostatečné čištění vod zaplatí. Pražský primátor Bohuslav Svoboda už dříve naznačoval, že by to měl být stát.
Bývalý eurokomisař Pavel Telička, jehož firma BXL Praze s vyjednáváním dotace pomáhá, uvedl, že klíčový teď bude posudek poradců Evropské komise z takzvané iniciativy Jaspers. Ti se zabývají projekty čerpání z evropských fondů. „Upravenou žádost o dotaci už obdrželi na přelomu roku,“ uvedl Telička. Právě odborníci Jaspers by měli posoudit, zda jsou úpravy v žádosti dostatečné na to, aby Evropská komise mohla stáhnout své dřívější námitky vůči projektu.
Pokud by stanovisko Jaspers bylo kladné nebo jen s mírnými připomínkami, na které by bylo možné rychle reagovat, projekt ústřední čistírny by zřejmě ještě dostal šanci.
Ministerstvo životního prostředí se ale realisticky připravuje na variantu, že u řady vodohospodářských projektů už získání dotace možné nebude. A protože se krátí i čas na vyčerpání peněz, které Česko v současném období získává z evropských fondů, hodlá už během několika týdnů nabídnout místo nereálných projektů takové, které mají šanci dotaci získat. Veškeré projekty musejí být hotové do roku 2015.
Hlavní výhradou Bruselu vůči ústřední čistírně v Praze, ale i dalším téměř třiceti čističkám v jiných městech jsou příliš dlouhé provozovatelské smlouvy. Nadnárodní společnost Veolia, která pražskou vodohospodářskou infrastrukturu provozuje, by musela smlouvu s hlavním městem zkrátit, což se jí podle dostupných informací pořád příliš nechce. Negativní postoj Evropské komise k dotaci navíc posílila „kauza Drobil“ kolem údajné korupce na Státním fondu životního prostředí a podezření, že celá stavba čističky měla být záměrně předražená.
Jestliže šance na evropskou dotaci definitivně padne, bude to špatná zpráva také pro konsorcium firem SMP, Hochtief, Degremont a WTE Wassertechnik, které loni zvítězilo v tendru na dostavbu. Zakázka je totiž vázána právě na přidělení peněz z fondů Evropské unie.
