Většina stran v pražském zastupitelstvu by chtěla v nadcházejících komunálních volbách zachovat celopražský volební obvod. ANO a ODS nicméně nevylučují debatu nad případným rozdělením Prahy na více částí. Jde přitom o rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit výsledek hlasování.
Pražští zastupitelé by měli v nejbližších měsících rozhodnout, v kolika obvodech budou obyvatelé hlavního města volit v podzimních komunálních volbách. Nabízí se varianta jednoho celopražského obvodu, jak tomu bylo naposledy v roce 2014, ale i rozdělení do více obvodů jako v letech dřívějších. Jednotlivé varianty by přitom mohly zásadně ovlivnit složení zastupitelstva.
„Pokud by se hlavní město rozdělilo do menších volebních obvodů, pak by profitovaly větší strany na úkor stran menších,“ upozorňuje politolog Petr Just. Zastupitelstvo musí rozhodnout nejpozději 85 dnů před volbami.
Zachování jednoho volebního obvodu prosazuje většina stran v současném zastupitelstvu. „Ač by se nám s našimi vysokými preferencemi vyplatilo mít obvodů víc, považujeme to za neférové pokřivení poměrného systému, takže to v žádném případě nepodpoříme,“ uvedl například šéf pirátských zastupitelů Adam Zábranský.
„Ty spekulace tady jsou, záležet to bude na velkých stranách, především ANO a ODS,“ řekl předseda pražských Starostů Petr Hlubuček. Pro jeden celopražský obvod jsou i TOP 09, komunisté, lidovci a Zelení, návrh na rozčlenění hlavního města na více obvodů odmítá i ČSSD.
"Prý si s tím hraje ODS a ANO o tom přemýšlí. Jde ale o absolutní znásilnění volebního systému v Praze,“ vyjádřil se poslanec a pražský radní Petr Dolínek (ČSSD) s tím, že by si pak svého primátora nemohli vybírat všichni Pražané, neboť by mohl lídr kandidátky usilovat o hlasy v jiném obvodě. Sociální demokraté před minulými volbami navrhovali, aby se v Praze volilo jako v kraji a ne obci, čímž by se uzákonil jeden velký obvod. Návrh však nezískal dostatečnou podporu.
ANO a ODS se ale zatím ke svým záměrům nechtějí příliš vyjadřovat. „Na téma volebních obvodů v Praze u nás zatím probíhá diskuze a zvažujeme pro a proti obou modelů,“ uvedl krajský manažer hnutí ANO Martin Haushalter.
„Až budeme mít na stole nějaký návrh k diskuzi, pak to klub projedná. Každopádně každá varianta má svoje pro a proti,“ řekla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija, která je pravděpodobnou kandidátkou na lídryni strany ve volbách.
„Rozdělujete-li sedmdesát mandátů, tak kdokoli přesáhne zákonnou uzavírací pětiprocentní klauzuli, má garantovaný zisk mandátů. Jestli ale rozdělujete sedm či devět mandátů v každém obvodu, nemusí vám na zisk mandátu stačit zisk deseti procent hlasů. Taková situace vyhovuje všem silnějším stranám a hnutím,“ vysvětluje politolog Stanislav Balík.
Právě ODS v letech 1998, 2002 a 2010 prosadila rozdělení Prahy do více obvodů a získala pak vysoký počet mandátů. Podezření z účelového rozdělení obvodů, kterému politologové říkají gerrymandering, řešil dokonce po volbách v roce 2010 Ústavní soud, když se na něj obrátily strany, které se i přes překonání pětiprocentní hranice nedostaly do zastupitelstva města. Soud nakonec stížnosti zamítl a Praze vládla velká koalice ODS a ČSSD, která by podle odborníků neutvořila většinu nebýt rozdělení Prahy na více částí.
| Termín gerrymandering se používá v politologii pro označení účelového manipulování s hranicemi volebních obvodů. Ty se mohou nakreslit tak, aby se například roztříštili voliči jednoho subjektu do více obvodů, aby nikde nezískal nutný dostatek hlasů. Případně lze touto metodou voliče protivníka koncentrovat do jednoho obvodu, v ostatních obvodech by pak měla větší šanci strana, která dělení navrhuje. |
