Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář měl v letech 2016 a 2017 roční plat i s odměnami zhruba 1,6 milionu korun čistého, přes milion brali také další dva vedoucí úředníci Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Platy sedmi úředníků Pražský hrad zveřejnil poté, co mu to nařídil Městský soud v Praze.
Kancelář ještě mohla podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, uvedla ale, že nehodlá dále zatěžovat soudní systém. „Nicméně mi jako vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky není jasné, jak má zveřejnění platových poměrů jednotlivých vedoucích zaměstnanců přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, ani o jaký veřejný zájem by mělo jít,“ píše Mynář v komentáři ke zveřejněné platové tabulce.
Zveřejnění platů se žalobou domáhala socioložka Kristýna Bašná, která provozuje server platyuredniku.cz, na němž zveřejňuje platy, odměny a další bonusy nejvyšších tuzemských úředníků. O zveřejnění údajů o platech vedoucích představitelů Kanceláře prezidenta republiky požádala v únoru 2018. Když jí Hrad odmítl vyhovět, obrátila se na soudy. „Nemáme ostatně co tajit,“ napsal nyní Hrad v komentáři ke zveřejněné tabulce.
Roční plat s odměnami přes milion korun měl v letech 2016 a 2017 také zástupce vedoucího KPR a ředitel administrativní sekce. Výdělky dalších úředníků se pohybovaly od necelých 800 tisíc korun ročně u ředitele tiskového odboru Jiřího Ovčáčka, který je zároveň mluvčím prezidenta, po sumy kolem milionu pro ředitele zahraničního odboru.
„Platy ředitelů odborů i můj plat jsou zcela srovnatelné s platy vedoucích představitelů v jiných státních institucích,“ uvedl Mynář. Srovnal také zveřejněné platy se mzdou ředitele České televize Petra Dvořáka, která podle něj dosahuje téměř dvojnásobek mzdy prezidenta republiky.
Podle webu Bašné, pro který informace poskytují samy oslovené instituce, měl například vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny loni hrubý příjem 1,52 milionu korun. Plat šéfa Kanceláře Senátu se Bašná snaží získat žalobou.
Bašná poté, co jí KPR odmítla informace o platech poskytnout, se žalobou u Městského soudu v Praze napoprvé neuspěla. Soud v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků. Bašná se proto obrátila na NSS, který letos v květnu původní rozsudek městského soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Podle NSS jde o téměř „modelovou či učebnicovou situaci“, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.
