„Přerovský Baťa“ zemřel. Příběh Paula Rausnitze odráží americký sen i české století

Paul Rausnitz

Paul Rausnitz Zdroj: profimedia

Paul Rausnitz
2
Fotogalerie

Zemřel podnikatel, který dokázal naplnit americký sen. Život „přerovského Bati“ Paula Rausnitze ale vypovídá zejména o českém století.

Ve věku 90 let zemřel majitel přerovského výrobce dalekohledů a optické techniky Meopta-optika Paul Rausnitz. Málokdo symbolizuje nedávno oslavené sté výroční vzniku Československa lépe než on: miliardář, světoběžník z donucení a válečný veterán z druhé světové války.

Podobně jako se československý a posléze český stát kymácel mezi Západem a Východem, i Rausnitzův osud se mohl jevit na první pohled neukotveně. Jeho příběh ale silně souzní s americkou i českou národní mytologií, kterou si obě země chtějí uchovat – s mytologií amerického snu a úspěšné postkomunistické transformace.

Zaoceánské příběhy tvrdé práce odměněné úspěchem nezřídka začínají emigrací. Ten Rausnitzův nepředstavuje výjimku. Na cesty se ale se svou rodinou, matkou Leonorou, otcem Juliem a dvěma bratry, nedobrovolně vydal už v deseti letech v létě 1938.  Z rodného Jablonce se rodina židovského původu kvůli nesnesitelnému rozmachu nacionalismu usadila v Turnově, který zůstal součástí českých zemí i době Protektorátu. Mezitím v Přerově již pět let funguje podnik Optikotechna založený Aloisem Benešem, později přejmenovaný na Meoptu. Než ji ale Rausnitz ovládne, čeká ho ještě dlouhá cesta. A to doslova.

V Turnově se Rausnitzovi nezastavili, plánovali před Hitlerem utéct až do Spojených států. Kvůli prodlevě se získáním víz ale získala emigrace nečekané zákruty – místo na západ utíkali na východ. Nejprve do Polska a posléze do Sovětského svazu. Nakonec v roce 1942 na Urale vstoupil spolu s bratry Walterem a Egonem do Československé armády a připojili se k oddílu generála Ludvíka Svobody. Paul, tehdy čtrnáctiletý, nastupuje k elévům. Sourozenci se kvůli odvedení na frontu setkali až v květnu 1945.

Ani porážka nacismu a připoutání se k bojovým složkám národa nedonutily Masaryka si vážící rodinu zakotvit v Československu. Před převzetím moci KSČ prchá do Spojených států. Situaci mu nejprve usnadňuje možnost odebírat bižuterii od rodiči provozované československé firmy, po spuštění železné opony ale musí v byznysu začít nanovo. A úspěšně. WEPRA, kterou s bratry rozjel, dokázala navázat spolupráci se světoznámou klenotnickou firmou Swarovski. Obchodním mozkem WEPRY byl právě Paul, v New Yorku se vypracoval. Ve svém apartmánu na proslulé Páté avenue ale nakonec nezakotvil.

Rausnitz na vlast nezapomněl, pád minulého režimu přišel v době, kdy mu bylo 61 let. Do penze se však nechystal ani do ní nikdy pořádně neodešel. Naopak chtěl využít unikátní obchodní příležitosti v bývalém východním bloku, kde by uplatnil svůj kapitál a znalosti. Poohlížel se v Rumunsku, ve Varšavě či Bratislavě, na Slovensku ale nakonec dostal tip právě na přerovský podnik. Rausnitz věřil, že mu může moci dohodnout zakázky ze Západu. Meoptu tak po privatizaci pomohl přeorientovat z produkce pro potřeby armády na výrobu dalekohledů nebo čoček do spotřební elektroniky. Úspěšně.


Firma loni zvýšila čistý zisk o 70 procent na 175 milionů korun ze 102,3 milionu, tržby se pohybují kolem 2,5 miliard. "Paul Rausnitz byl člověk, který si Meoptu zamiloval a který považoval její zaměstnance za své děti," uvedlo vedení podniku. Svou roli v Rausnitzově přístupu mohla hrát skutečnost, že vlastní děti podnikatel neměl a litoval toho. Svými aktivitami si nicméně Rausnitz vysloužil čestné občanství města Přerova. Firma však zůstává v rukou spolumajitelů – Rausnitzova synovce Geralda a jeho syna Davida.

Jakkoliv může Meopta sloužit jako příběh úspěšné transformace, ne všechno dění se v Česku odvíjí podle Rausnitzových představ. V letním rozhovoru pro magazín Forbes varoval před rostoucím vlivem komunistů a SPD. „Je to ostuda. Zvlášť letos, kdy si připomínáme 100 let od vzniku demokratické republiky a 70 let od komunistické puče,“ uvedl tehdy Rausnitz.