Ministerstvo práce přislo s návrhem částky, kterou by mohly firmy přispívat svým zaměstnancům na home office. Pravidla pro práci z domova včetně možnosti proplácet náklady upravuje novela zákoníku práce, u které kabinet předpokládá, že začne platit již v říjnu. Přesnou částku ale zákon nestanovuje, upravit ji má vyhláška na základě relevantních statistických údajů. Úřad ji nyní stanovil na 4,6 korun za hodinu, zaměstnanci by si přitom představovali alespoň sto korun na den.
Do nákladů ministerstvo započítává plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávky tepla, vody, odvody odpadních vod i komunálního odpadu. Celková částka vychází z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v Česku za jednu hodinu. Stanovilo tak částku ve výši 4,565 korun za hodinu. Paušál na daný měsíc dostane pracovník nejpozději v dalším měsíci.
O tématu novely zákoníku práce jsme psali:
|
Zdá se, že proplácení nákladů za práci z domova momentálně není pro pracovníky priorita. Pokud by ale zaměstnanci měli nějakou finanční částku za home office dostávat, nejčastěji by podle nejnovějšího průzkumu Barometr zaměstnanců od společnosti Up považovali za přiměřené sto korun za den. A toho kompenzace navržená ministerstvem rozhodně nedosahuje – denně by si pracovník přišel asi na 45 korun.
Podle novely má zaměstnanec právo při práci na dálku na náhradu prokazatelných nákladů, které mu vznikají. Původně se zaměstnavatelé obávali, že budou muset náklady proplácet automaticky, nakonec se ale mohou se zaměstnancem písemně domluvit, že mu náklady proplácet nebudou. „Úhrada nákladů formou paušálu bude zřejmě na dobrovolné bázi a ne povinně, a to je dobrý kompromis,“ uvedla pro e15 již na jaře šéfka personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Některé firmy již přesto na práci z domova nějakou formou přispívají. Notino například svým pracovníkům proplácí sedm korun na hodinu, v Siemens si zaměstnanci podle jedné ze zaměstnankyň, která si nepřála být jmenována, přijdou i na sto korun denně. „Náklady hradíme od vzniku a dále v tom budeme pokračovat, v tomto ohledu pro nás novela zákoníku nepřináší žádnou změnu,“ uvedl již dříve mluvčí Škoda Group Jan Švehla.
Debata ohledně proplácení nákladů za home office propukla naplno s první verzí novely zákoníku práce. Ta počítala s příspěvkem ve výši 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Ten však ve verzi, kterou schválila sněmovna, nakonec není.
„Je možné se písemně dohodnout, že náhrada za home office se nebude poskytovat vůbec, nebo jen zčásti. Administrativní ulehčení je i v tom, že nová verze výslovně stanoví, že paušální částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly,“ vysvětluje advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova legal.
Z průzkumu Barometr zaměstnanců také vyplývá, že by příspěvek uvítalo jedenáct procent zaměstnanců. Pětina firem pak už nějakým způsobem svým zaměstnancům na home office přispívá, ale jen sedm procent zaměstnanců je s výší příspěvku spokojeno.
„Neproplácení nákladů na home office zdaleka není tím hlavním důvodem, proč lidé, kteří mohou home office využívat více, to tak nedělají. Hlavní příčinou je totiž dle výsledků našeho Barometru preferování kontaktu s kolegy,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.
