Prezident Petr Pavel nakonec přes některé výhrady podepsal novelu zákona o důchodovém pojištění. Uvedl to v pátek po poledni v tiskové zprávě. Ocenil snahu vlády zlepšit hospodaření veřejného rozpočtu a systematickou práci na zvýšení dlouhodobé finanční udržitelnosti důchodového systému. Opět však upozornil na náhlost některých opatření, zejména na zkrácení doby nejdřívějšího možného odchodu do předčasného důchodu. Další výhrady sdělil premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) osobně.
„Opatření, která sníží deficity důchodového systému, ochraňují hodnotu důchodových nároků dnešních i budoucích penzistů, což je klíčové zejména pro ty občany, jejichž důchodový příjem zásadně závisí či bude záviset na státu,“ vysvětlil prezident své rozhodnutí, proč zákon přes pochybnosti ohledně určitých ustanovení nakonec podepsal.
„Je nutné, byť politicky nepopulární, snížit váhu reálných mezd ve standardní valorizaci důchodů. Jak se zřetelně ukázalo v období vysoké inflace let 2022 a 2023, je potřebné přepracovat i pravidla pro mimořádnou valorizaci důchodů. Stejně tak je potřeba průběžně upravovat podmínky pro odchody do předčasných důchodů,“ dodal.
V pátečním prohlášení potvrdil výtky směrem k mimořádné valorizaci důchodů i chybějící přechodné lhůtě pro zpřísnění odchodu do předčasného důchodu. „V kombinaci s extrémně krátkým (de facto nulovým) rozdílem mezi termínem platnosti a účinnosti novely zákona může tento postup zakládat v inkriminované části populace nadměrnou nerovnost v přístupu k institutu předčasných důchodů,“ řekl. Další výtky osobně probral jak s premiérem Petrem Fialou (ODS), tak šéfem resortu práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Kabinet premiéra Fialy původně předpokládal, že část ustanovení novely nabude účinnosti již 1. září. To ale vzhledem k odkladu podpisu zákona prezidentem nebude možné, novela by totiž musela ve sbírce zákonu vyjít už v pátek.
Na páteční konferenci Česko na křižovatce premiér potvrdil, že vedl s prezidentem během čtvrtka na téma penzijní novely intenzivní debatu. „Naše novela snižuje zátěž našeho státního rozpočtu, to je klíčové. Je důležité, abychom to, co jsme v koalici navrhli, abychom to uvedli v praxi. Každé zdržení stojí Českou republiku miliardy korun,“ dodal.
V hlavní roli předčasný důchod
Prezidentův poradce pro důchodovou reformu, rozpočtovou politiku a finanční sektor Vladimír Bezděk ve čtvrtek pro Českou televizi uvedl, že prezident na novele vidí dva zásadní problémy. Jedním z nich je mimořádné zpomalení lednové valorizace penzí, které podle něj s novým systémem vyjde ještě dráž, než doposud.
Za druhý problém označil zpřísnění pravidel pro odchod do předčasného důchodu. Podmínky je podle Bezděka nutné postupně zpřísňovat, nelze k tomu však přistoupit bez stanovení přechodné lhůty. „Pro lidi, kteří by na předčasný důchod měli šanci v nejbližší době dosáhnout, je to příliš ostrý a náhlý zásah do jejich důchodových práv,“ řekl v rozhovoru pro ČT.
Předčasný důchod by měl být podle novely možný nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku, jde tedy o zpřísnění z původních pěti let. Vyplácená částka bude navíc podléhat výraznějšímu krácení a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu. O rok později má vejít v účinnost prodloužení minimální doby hrazení odvodů jako jedné z podmínek pro vstup do předčasné penze o pět let na 40 let.
Málo času na přípravu
Kriticky se k části novely staví také opozice nebo ombudsman Stanislav Křeček. „Chápu, že v současné ekonomické situaci musí vláda přistupovat i k nepopulárním krokům, které pomohou státnímu rozpočtu. Nesmí se tak ale dít nepředvídatelně a ze dne na den,“ vyjádřil se veřejný ochránce práv na svém webu.
Překotnost části ustanovení kritizuje také opoziční člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). „Koalice si bohužel libuje v nepřímé retroaktivitě. Když má někdo tři nebo pět let do důchodu, počítá s bonusy i malusy předčasného odchodu z ekonomicky aktivního života. Těmto lidem nelze měnit podmínky, protože neměli čas se připravit,“ míní.
„Lidé věděli minimálně půl roku dopředu, co ta novela přináší a jaké přinese změny z hlediska jejich rozhodování,“ reagoval na kritiku ohledně krátké legisvakanční lhůty ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bez novely na důchody pro mladé nebude
Vláda přistoupila k úpravě stávajícího zákona hlavně kvůli neudržitelnosti současného důchodového systému. Jedním z jejích hlavních argumentů je zachování práva na důstojné stáří i současným dvacátníkům a třicátníkům. V současné podobě podle ní v budoucnu hrozí zhroucení celého systému kvůli předluženosti a stále se zvětšujícím rozdílům mezi jednotlivými penzemi. Kritici dlouhodobě upozorňují na to, že výrazněji rostou vyšší penze a méně malé důchody.
„Nůžky se rozevírají. Nebyla motivace za každou cenu ušetřit. Valorizace má být spravedlivá a nerozevírat nůžky. Z pohledu ekonoma to může být argument (další navýšení výdajů), ale z pohledu člověka, který je odpovědný za udržení solidarity, ne. Proto jsme navrhli tuto změnu,“ řekl Jurečka.
Relativní shoda napříč politickým spektrem naopak panuje v úpravách, které by zvýšily výdaje penzijního systému, případně by v tomto ohledu byly neutrální. „S kolegy z ANO a SPD máme podobný pohled na opatření prorodinného charakteru. To je například zavedení rodinného vyměřovacího základu, který ocení dobu pobytu na mateřské a rodičovské dovolené nebo dobu péče o osobu blízkou,“ řekl e15 Jurečka.
Velká část ustanovení ale pravděpodobně nebude mít dlouhou životnost. Místopředseda nejsilnější opozičního hnutí ANO Richard Brabec v Událostech, komentářích uvedl, že pokud se ANO dostane k moci, pak případnou novelu zruší. „Tím jsme se netajili. Ale to nic nemění na tom, že jsme připraveni bavit se o tom, jak dál,“ dodal v diskuzi s členem rozpočtového výboru za ODS Jiřím Havránkem.
Emoce kolem pozdějšího odchodu do důchodu
Velké diskuze vyvolává i plán ministerstva práce a sociálních věcí na postupné zvyšování věku odchodu na odpočinek. Z jarní analýzy rezortu práce plyne, že později než v nyní garantovaných 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. Konkrétní návrh ale šéf resortu Jurečka teprve koncem září předloží k připomínkování.
Pozdější odchod do důchodu by mohl začít platit po roce 2030. Průměrná doba důchodu by se měla podle ministra fixovat podle zvyšujícího se věku dožití. Současní třicátníci by tak na odpočinek mohli odcházet zhruba v 67 letech.
