Postupné zvyšování důchodového věku, nižší pravidelné i mimořádné valorizace penzí či přísnější podmínky pro předčasný odchod na odpočinek. Nejzásadnější úsporná opatření vlády v důchodovém systému mohou platit jen několik málo let. Nepopulární kroky, které mají podle kabinetu zachovat právo na důstojné stáří i současným dvacátníkům a třicátníkům, slibují ANO a SPD po možném volebním vítězství za dva roky zrušit nebo změkčit.
Šanci na dlouhodobější platnost mají jen některé změny, jako je zvýhodnění žen v důchodu či zvýšení sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ a lidi pracující na dohodu.
Chybí čas připravit se na změny
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se s opozicí shoduje na úpravách, které by zvýšily výdaje penzijního systému, případně by v tomto ohledu byly neutrální. „S kolegy z ANO a SPD máme podobný pohled na opatření prorodinného charakteru. To je například zavedení rodinného vyměřovacího základu, který ocení dobu pobytu na mateřské a rodičovské dovolené nebo dobu péče o osobu blízkou,“ řekl e15 Jurečka.
Opozice je nakloněna také dobrovolnému společnému vyměřovacímu základu manželů nebo tomu, aby byl stát solidárnější vůči vdovám a vdovcům. Závažné spory nejsou ani o úlevy pro náročné profese, které v minulé vládě chystala exministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Nadále však drhne příprava návrhu.
Oproti tomu řadu dalších kroků ANO a SPD tvrdě kritizují, hovoří o chaosu a zbytečné překotnosti. „Koalice si bohužel libuje v nepřímé retroaktivitě. Když má někdo tři nebo pět let do důchodu, počítá s bonusy i malusy předčasného odchodu z ekonomicky aktivního života. Těmto lidem nelze měnit podmínky, protože neměli čas se připravit,“ míní člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO).
Některé změny by podle něj měly platit s časovým odstupem deseti nebo patnácti let. „Musejí být přímo úměrné době, která lidem zbývá do penze. Takovou politickou dohodu bych považoval za férovou,“ dodal poslanec.
Jenže první reformní balík obsahující osekání valorizací důchodů a právě přiškrcení loňské a letošní rekordní vlny žádostí o předčasný důchod už schválila Poslanecká sněmovna a ve středu i Senát.
Sporné zvýšení důchodového věku
Nejvíce emocí mezi politiky i ve veřejnosti vzbuzuje zamýšlené zvýšení věku pro odchod na odpočinek, nad nímž Jurečka několik měsíců lavíruje. Konkrétní návrh by měla obsahovat druhá část důchodové reformy, kterou předloží koncem září do připomínkového řízení. Z jarní analýzy rezortu práce plyne, že později než v nyní garantovaných 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně.
Po roce 2030 by lidé postupně odcházeli do důchodu později. U každého dalšího ročníku by stát mírně prodloužil penzijní věk o jeden až dva měsíce. Třeba lidé, kterým je dnes 54 let, by šli do důchodu v 65,5 letech. Nynější čtyřicátníci by začali pobírat penzi v 67 letech a ti, kterým je méně než 34 let, v 68 letech.
Ministr práce plánuje fixovat průměrnou dobu pobírání starobního důchodu. „Byla by mechanismem, který by se v budoucnu mohl upravovat na základě toho, jestli se bude posunovat délka dožití,“ uvedl. Lidé by tak měli v penzi strávit alespoň 21,5 roku podobně jako teď.
Vláda tvrdí, že bez postupného posouvání důchodového věku podle doby dožití začne být český penzijní systém v budoucnu z důvodu předluženosti neudržitelný. Kritizované opatření by mohlo například v roce 2050 snížit roční deficit důchodového účtu až o 1,5 procenta HDP, v aktuálních cenách o sto miliard korun.
„Odbory jsou jednoznačně proti. To by třeba pro ročník 2005 znamenalo, že půjde do penze ve věku vyšším než dvaasedmdesát let,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle Nachera musí být reforma souborem provázaných kroků. „Posunovat věkovou hranici bez dalších změn nedává smysl. V zahraničí mohou mít lidé v předdůchodovém a důchodovém věku kratší pracovní dobu a využívat různé další možnosti a benefity související nejen s delší dobou dožití, ale také s prodlužováním kvality života. Tedy s tím, jak dlouho žijeme bez vážnějších zdravotních problémů,“ zdůraznil poslanec.
Kalkulačka: Důchodový věk >>>
S úlevami mají státu pomoci firmy
Podle odborů i opozice je bezpodmínečně nutné, aby Jurečka spolu s případným zvýšením důchodového věku předložil rovněž návrh na předčasný odchod do penze pro zaměstnance z chemických, zpracovatelských, hutních a dalších podobných provozů.
Jenže tuto část reformy ministr naopak odsunuje. „Vyžaduje to více času, nechci brzdit celou reformu. Náročné profese bychom doplnili do návrhu buď na úrovni jednání vlády koncem roku, nebo ve druhém čtení reformních návrhů ve sněmovně,“ nastínil Jurečka.
Problematika je však velmi citlivá i pro firmy, protože vláda žádá, aby se podílely na důchodech pro zaměstnance čelící zdravotním rizikům. „Bude do toho chtít mluvit spousta profesí i spousta firemních svazů a komor,“ odhadl člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO).
Místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD) je přesvědčena, že Jurečka měl náročnými profesemi začít i proto, že se jimi zabývala už jeho předchůdkyně Maláčová. „Od začátku říkáme, že je třeba řešit to prioritně a teprve pak přijít s parametrickými úpravami u předčasných penzí. To se ale nestalo,“ uvedla Šafránková.
Podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) je nutné respektovat zvýšené náklady, které podniky už nyní nesou. „Zaměstnavatelé lidem pracujícím v náročných provozech vyplácejí zvláštní příplatky, zabezpečují zdravotní preventivní péči a poskytují jim i rekondiční či ozdravné pobyty,“ argumentuje SP.
Ve 4. kategorii rizikových povolání pracuje v soukromém sektoru zhruba 2100 zaměstnanců. Toto číslo mohou výrazně zvýšit například zaměstnanci ve zdravotnictví včetně záchranářů, pokud je Jurečka do předlohy zahrne. To by však za současné situace na trhu práce, kdy je zvýšená poptávka téměř ve všech oborech, mohlo některým zaměstnavatelům včetně státu způsobit vážné potíže.
Kalkulačka: Starobní důchod 2023 >>>
Vyšší odvody OSVČ a dohodářů
Dalším velmi diskutovaným opatřením je zvýšení minimálních sociálních a zdravotních odvodů OSVČ a rovněž takzvaných dohodářů. Podle Jurečky se obě skupiny podílejí na průběžném důchodovém systému velmi malým procentem, které navíc postupně klesá. Z 5,98 procenta v roce 2013 se loni tento podíl snížil na 5,34 procenta.
Poslankyně Šafránková však se změnami pro živnostníky nesouhlasí, mají podle ní mnoho jiných velkých výdajů. „Musejí platit DPH nebo nájem za provozovny. Zároveň drobní podnikatelé s nízkými sociálními odvody budou mít i sami nižší důchody,“ podotkla.
Na pojistných odvodech si mají už od příštího roku připlatit i lidé pracující na dohodu o provedení práce. Mnozí se úhradám dosud vyhýbali tím, že měli dohody u více zaměstnavatelů. Nově jim to nepomůže a budou na pojistném muset zaplatit i tisíce korun měsíčně.
Podle chystaných změn by museli dohodáři nebo jejich zaměstnavatelé platit pojištění tehdy, pokud u jednoho zaměstnavatele překročí výdělek ve výši 25 procent nebo u více zaměstnavatelů ve výši 40 procent průměrné mzdy. To by při současné průměrné mzdě nyní bylo 10 853 korun, ve druhém případě 17 365 korun.
