Prezident je v nemocnici. V případě jeho neschopnosti by pravomoce přešly na premiéra

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: Anna Vackova / E15

Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
Miloš Zeman vyjádřil podporu Jiřímu Paroubkovi (2006
Volby ČSSD , Miloš Zeman, Zemák, Vyškov, autobus
Předseda ČSSD Miloš Zeman vystupuje z autobusu Zemák po příjezdu na pondělní předvolební mítink do Kladna. volby - Blesk 29.11.2005
17
Fotogalerie

Prezident Miloš Zeman byl v neděli hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. V případě, že by byl prezidentův stav vážný, že by funkci nemohl dále vykonávat, se ústavní experti shodují, že pravomoci by přešly na premiéra Andreje Babiše a šéfa Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO). Musely by se na tom však shodnout obě parlamentní komory. V kontextu uplynulých voleb do Poslanecké sněmovny, by hlavní roli při sestavování vlády sehrál nově zvolený předseda Sněmovny. 

„Pokud by prezident například upadl do kómatu, musely by se Poslanecká sněmovna a Senát usnést, že není schopen vykonávat funkci. Jeho pravomoci by pak přešly na předsedu vlády a předsedu sněmovny,“ řekl serveru E15.cz ústavní právník Jan Kysela.

Ani jeden by se však nestal plnohodnotnou hlavou státu. Na premiéra by přešly takzvané kontrasignované pravomoci prezidenta, které vyžadují podpis ministra nebo ministerského předsedy. Nekontrasignované pravomoci by získal šéf dolní komory paramentu, který by zároveň vyhlašoval volby do Senátu. Naopak šéf horní komory by vyhlašoval volby do sněmovny.

Podle ústavního právníka Marka Antoše by tento stav mohl trvat poměrně dlouho, konkrétně do konce volebního období prezidenta. Parlament by se také mohl usnést, že se už nejvyšší ústavní činitel uzdravil a je schopen vrátit se do úřadu. Funkční období českého prezidenta je pětileté, Miloši Zemanovi vyprší na jaře 2023.

Video placeholde
Přebírání pravomocí prezidenta a pravidla voleb • Videohub

Jiná situace nastává při úmrtí hlavy státu. „Pokud by prezident zemřel ve funkci, zanikla by jeho funkce okamžikem úmrtí. Po uvolnění funkce platí, že se do devadesáti dní musejí konat nové volby,“ dodal Kysela.

To by však znamenalo, že uchazeči o Hrad by měli extrémně málo času na shánění alespoň padesáti tisíc podpisů nutných pro kandidaturu. Vzhledem k tomu, že se musejí registrovat 66 dní před volbami, měli by na přesvědčování občanů čtyřiadvacet dní. Nelze tedy vyloučit, že pokud by prezident zemřel, kandidáty na jeho úřad by navrhovaly poslanecké nebo senátní kluby. V tomto případě povinnost sběru podpisů odpadá.

V případě prezidentovy neschopnosti vykovávat funkci nebo smrti po volbách do Poslanecké sněmovny by nastala komplikovaná situace. „Dokud by se nerozpustila původní sněmovna, pravomoci prezidenta by vykonával stávající premiér a předseda dolní komory. Teprve po ustavení nové sněmovny by její nový předseda někoho pověřil sestavením vlády, pravděpodobně vítěze voleb,“ podotkl ústavní expert Kysela. Nový šéf sněmovny by však na rozdíl od prezidenta neměl tři pokusy sestavit vládu, ale jen jeden.