PROFIL MILOŠE JAKEŠE: Nedopatřením komik, který čelil stíhání kvůli zabíjení na hranicích

Milouš Jakeš na prvomájové akci KSČM (1.5.2019)

Milouš Jakeš na prvomájové akci KSČM (1.5.2019) Zdroj: Foto Blesk - Tonda Tran

Milouš Jakeš nechyběl na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde komunisté slavili svátek práce (1.5.2019)
Milouš Jakeš na prvomájové akci KSČM (1.5.2019)
Jakeš soud 2002 – V září 2002 měl důvod k radosti, soud Jakeše očistil od obvinění z vlastizrady v souvislosti s invazí do ČSSR.
Miloš Jakeš: Příběh komunisty
5
Fotogalerie

Zemřel jeden z posledních žijících vrcholných politiků z období normalizace. Miloš Jakeš, generální tajemník komunistického ústředního výboru mezi roky 1987 a 1989, ale vzbuzoval kuriózní pozornost i mezi lidmi, kteří si jeho vládu nemohou pamatovat. Nahrávka jeho projevu z Červeného Hrádku doteď fascinuje. V době internetové nasbírala v součtu téměř milion přehrání na YouTube, největším videoportále světa.

Jakeš sice v posledních letech života čelil trestnímu stíhání, v české společnosti měl ale spíše než nálepku zločince charakteristiku bezelstné strýcovské postavičky ztělesňující vše, kvůli čemu bylo pokračování normalizačního režimu v Československu neudržitelné.

Důvodem je vystoupení před komunistickými funkcionáři v Červeném Hrádku na Plzeňsku z července 1989. Záznam koloval mezi lidmi a Jakeš se stal nechtěnou komediální hvězdou. Místy zmatený a místy až bezelstně upřímný projev, v němž mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“, byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací. 17. července, v den výročí projevu, pak záznamy z Jakešova vystoupení sbíraly další a další přehrání.

Jeho řečnický výkon se tak stal memem v původním smyslu slova, tedy jako kulturní obdoba genu šířená z generace na generaci či do dalekého okolí.

Stále poměrně živé povědomí o Jakešovi pomáhal udržet i režisér Pavel Křemen, který v roce 2017 natočil dokumentární snímek s expolitikem v hlavní roli. Film nesl familiérní název Milda.

„Vyprávěl nám, že mu někdo na ulici nadával. Co si myslíte, že udělal? Jiný člověk by se snad pokoušel utéct, on ne. Vždy přistoupil k útočníkovi, podíval se mu do očí a začal mu vysvětlovat, že to se socialismem myslel dobře a že udělal vše pro jeho dobro. A že dnešní systém nefunguje,“ uvedl Křemen v dřívějším rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ukázka z filmu Milda:

Specifický tón si zachoval i v odpovědi na otázku, co je zdrojem jeho elánu a vitality. „V létě se na chatě hodně koupu. V zimě chodím na lyže. A řekl bych, že nepříjemně rychle chodím. Tak to je možná tím,“ prozradil v roce 2017 deníku Blesk. Ani tak se mu nevyhýbaly zdravotní komplikace. Ve stejném roce ho srazilo auto, v následujících dvou letech prodělal zápaly plic.

Přesto nepřestával sledovat politické dění. Loni Jakeš varoval v souvislosti s patnáctým výročím členství Česka v Evropské unii před případným „czexitem“. Vstup do EU označil jako správný krok.

Dlouhá léta Miloš Jakeš žil se svou manželkou Květenou ve vile na pražské Hanspaulce. Jeho synové Miloš a Lubomír, kterým ovšem vilu daroval, ji za 45 milionů prodali. Expolitik se nicméně stěhoval do bytu v nedaleké Podbabě. Loni ale začalo být kolem Jakeše opět živo.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Obvinění byli ze zneužití pravomoci v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.

Podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka komunističtí funkcionáři věděli, že na státních hranicích Československé socialistické republiky používají Pohraniční stráže střelní zbraně proti osobám, které se státní hranice snaží překročit, aby opustili republiku. „I přes to ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili,“ uvedl loni Lelek.

Jakeš již dříve čelil obvinění z vlastizrady kvůli tomu, že se 22. srpna 1968 zúčastnil na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády (jež měla nahradit tehdejší zákonnou vládu) a souhlasil, že se stane jejím členem. Stíhání ale bylo postupně zastaveno, expolitika v červenci 2003 obžaloby zprostil Vrchní soud. Jakešovo jméno figurovalo také v kauze týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí, i ta ale byla zastavena.

Jakeš se narodil v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. V roce 1945 se stal členem KSČ a v roce 1950 dva roky působil ve funkci předsedy gottwaldovského národního výboru. Postupně šplhal stranickou hierarchií. Studoval stranickou univerzitu v Moskvě, dostal se do ústředního výboru KSČ.

Během Pražského jara v roce 1968 se přiklonil mezi odpůrce liberalizace společnosti – takový postoj mu zajistil pokračování kariéry v období normalizace.

Počátkem osmdesátých let byl jmenován do předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa, kde se měl nově zaměřovat na ekonomickou oblast. Generálním tajemníkem ÚV KSČ se překvapivě stal v roce 1987. Ve funkci vydržel až do listopadu 1989, posléze byl dokonce z komunistické strany vyloučen.

Listopadové události roku 1989 považoval Jakeš za kontrarevoluční převrat vedoucí k porážce socialismu. Studentské shromáždění podle něj zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, kteří si přáli změnit stranické vedení. "Chtěli změnit svým činem vedení strany a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu," uvedl Jakeš v prohlášení, které předloni v listopadu předal ČTK.