Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.
Na růst mezd bude dále tlačit zvyšování platů ve veřejném sektoru, které od září stouply o deset procent. „Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci,“ uvedla Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů z PwC.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš vzhledem k vysoké inflaci očekává, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku a v průměru si tak české domácnosti pohorší zhruba o devět procent. V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle něj mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem, srovnatelným s růstem cenové hladiny.
Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.
Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49 221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34 725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji o 1,6 procenta.
