Některým českým firmám se daří nahrazovat osobní přítomnost pracovníků virtuální prezencí prostřednictvím chytrých brýlí. „Za poslední dva roky jsme v Česku a na Slovensku prodali stovky kusů, většinou stačí dvoje až troje brýle do jednoho týmu v rámci fabriky,“ říká spoluzakladatel společnosti Ayes, která technologii prodává, Tomáš Vravko. Zájmu o brýle pomohla jak pandemie, tak stále nákladnější servisní výjezdy zahraničních expertů.
„Od začátku pilotního projektu jsem byl skeptický k tomu, jak technologii přijmou lidé. Nakonec se mé obavy ukázaly zbytečné,“ prozrazuje Tomáš Mizera, hlavní odborník na údržbu strojů ve Vitesco Technologies, která vyrábí pohony pro udržitelnou mobilitu.
Firma nasadila technologii do provozu v době vrcholící pandemie loni na jaře. Výsledkem byly ušetřené osmihodinové cesty do Německa kvůli zácviku a snížení prostojů strojů – odpadla potřeba dlouhého čekání na technika. Největší úspěch sklidila technologie u seřizovačů strojů, dodává Mizera.
Zprovoznění, instalace nebo oprava strojů jsou nejčastější případy, kdy si mohou servisní pracovníci dovolit pracovat na dálku, například z pohodlí domova. „Brýle spojí pracovníka v servisu nebo výrobě s expertem na druhém konci planety, který kolegu na místě naviguje celým procesem opravy či údržby,“ vysvětluje podstatu manažerka vývojářského studia Yord Veronika Gondová. Přínos technologie navíc spočívá v tom, že lokální technik má díky brýlím volné ruce, takže může postupovat podle průběžných instrukcí.
Když společnost JHV zaměřená na automatizaci zajišťovala výrobní linku pro rumunskou pobočku Honeywellu, fyzická přítomnost servisního týmu v Rumunsku nepřipadala v úvahu, uvádí příklad Gondová. „Kvůli tehdejším protipandemickým opatřením by celý tým musel podstoupit karanténu,“ vysvětluje problém, který se vyřešil propojením týmu s technikem prostřednictvím virtuálních brýlí a tabletu.
Výrobce brzdových systémů Svenborg Brakes využívá brýle pro vzdálený servis hydraulických brzd. „Nejenže jsou náklady spojené s výjezdem techniků do odlehlých lokací vysoké, ale stroje se nacházejí ve výšce pět tisíc metrů nad mořem, což vyžaduje aklimatizaci servisních pracovníků,“ uvádí manažerka další příklad. Společnost podle ní hodnotí úspory v jednotkách milionů korun.
Důvodem k relativně rychlé návratnosti a rychlým úsporám jsou vysoké náklady na cestování odborných techniků. „Cena brýlí začíná na dvou tisících eur, necelých 52 tisících korun. Srovnáme-li to, jeden servisní výjezd technika ze zahraničí na místo vyjde přinejmenším na tři tisíce eur čili návratnost investice je obvykle jeden ušetřený servisní výjezd,“ vysvětluje Vravko. Brýle podle něj dokážou nahradit až osmdesát procent výjezdů.
Návratnost investice může být v Česku ve srovnání s jinými západními zeměmi o něco delší, upozorňuje šéf firmy Cmoore, která se zaměřuje na uplatnění rozšířené reality v průmyslu, Martin Desenský. Důvodem jsou podle něj výrazně nižší mzdové náklady v Česku.
Větší zájem tuzemských firem, který podpořila pandemická situace, má podle něho i stinnou stránku. „Nasadit tak mladou technologii až ve chvíli krize a připravit zaměstnance na to, aby s ní ihned efektivně pracovali, je náročné,“ upozorňuje.
Svou roli hraje i relativní ojedinělost technologie v českém prostředí ve srovnání se zahraničím. Přestože zájem o chytré brýle roste, stále to jsou jen jednotky firem, které je používají v praxi, konstatuje Desenský. „Jde spíše o velké firmy, často dceřiné společnosti nadnárodních korporací. To přičítáme zejména nízké informovanosti o tématu v průmyslové sféře, ale také obavám z pořizovacích nákladů,“ vysvětluje.
Zhruba sedmdesát procent odběratelů připadá na větší výrobní firmy, často nadnárodní společnosti s pobočkou v Česku či na Slovensku, potvrzuje Vravko. Velká část těchto firem pochází navíc z automobilového nebo energetického průmyslu.
Jedním z problémů, kterým dnes tyto firmy čelí, je nedostatek vysoce kvalifikovaných a zkušených pracovníků. I tento problém se firmy snaží napravit pomocí brýlí. „Původní zadání našich klientů Aero Vodochody a Škoda Auto byla úspora času a menší chybovost při zapojení méně kvalifikovaných zaměstnanců,“ podotýká šéf vývojářského studia Pocket Virtuality Jan Hovora.
Výrobci automobilů navíc využívají technologii hned v několika oblastech – jak ve výrobě a vzdálené podpoře, tak v prezentaci a vizualizaci výrobků. Firma Škoda se například rozhodla pro své klienty a partnery vytvořit prezentaci elektromobility v rozšířené a virtuální realitě, uvádí Gondová z Yordu.
„Obecně ale nelze zaškatulkovat rozšířenou realitu jen do několika málo oborů – bude všudypřítomná, v průmyslu, marketingu i v běžném životě,“ podotýká Hovora.
