Průzkum: Lidé nepracují jen pro peníze, chtějí víc volna

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Kubelka Tomas

Potěšitelná i neradostná fakta pro zaměstnavatele přinesl nejnovější výzkum společnosti STEM/MARK. Stěžejní je, že drtivá většina lidí by pracovala, i když by nemusela. Většina zaměstnanců ale přitom pošilhává po dalším dnu volna, vynahradili by to hodinami navíc.

Jak zjistil průzkum, ve věkové skupině 18 až 59 let má pracovní uplatnění mnohem hlubší význam než jen ekonomický. Většina zaměstnanců (88 procent) by pracovala i v situaci, že by měla dostatek finančních prostředků pro sebe a svou rodinu.

Lidé by si v takové situaci snížili „úvazek“ (46 procent) nebo by pracovali stejně intenzivně jako dosud (38 procent). Úplně by přestalo pracovat jen osm procent zaměstnanců, častěji muži, lidé 45 až 59letí a osoby bez vysokoškolského vzdělání.

Typický Čech pracuje pět dnů v týdnu

Průzkum také zjišťoval, jak vypadá pracovní doba typického zaměstnaného Čecha. Převážně pracuje na plný úvazek, většinou na pět dní v týdnu (73 procent) nebo na dva až čtyři dny v týdnu s dlouhou denní pracovní dobou - například 12/24hodinové směny apod. (13 procent).

Na částečný úvazek pracuje menší část zaměstnanců, nejčastěji na pět dní v týdnu (9 procent), nebo nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele či na několik dní týdnu (5 procent).

Hodně nás však láká další den volna navíc, i když bychom si před tím, jak se lidově říká, více „mákli“. „Co kdyby vám zaměstnavatel nabídl pracovat 10 hodin denně ale jen 4 dny v týdny?“ zeptal se průzkum.

Plná polovina zaměstnanců na plný úvazek odpověděla, že by takovou nabídku přijala. Pouze třetina upřednostňuje pětidenní pracovní týden. Mladí lidé, ve věku 15 až 29 let, by další den volna uvítali v ještě vyšší míře (61 procent z nich). I zaměstnanci na plný úvazek, kteří nyní pracují dva až čtyři dny v týdnu by se k pětidennímu režimu vraceli mnohem méně ochotně (19 procent z nich).

Zaměstnanci, kteří by preferovali další den volna, by si logicky nejraději prodloužili víkend o pátek (69 procent), případně o pondělí (19 procent).

Kolegy máme většinou rádi

Faktem je, že na pracovišti prožijeme podstatnou část svého života. V jaké atmosféře se to děje? Respondenti naštěstí dali uklidňující odpověď. Většina zaměstnanců má na pracovišti dobré vztahy – 35 procent má pozitivní vztah ke všem kolegům, 55 procent skoro ke všem. Naopak problém s téměř všemi kolegy má jen jedno procento zaměstnanců. Názory se neliší ani pro jednotlivé podskupiny podle pohlaví, věku či vzdělání.

Podobný výzkum byl proveden také ve Spojeném království na širší cílové skupině (všechny zaměstnané osoby ve věku 15 a více let), takže uvedené srovnání je spíše orientační.

Zájem o kratší pracovní týden (při stejném počtu odpracovaných hodin) je v UK výrazně vyšší (72 procent zaměstnaných Britů) než v ČR (54 procent zaměstnanců – Čechů, včetně zkrácených úvazků). Vztahy na pracovišti jsou obdobně uspokojivé také pro většinu Britů. Se všemi kolegy je spokojena polovina zaměstnaných Britů, s většinou 40 procent z nich.