Rekonstrukce vlády se nechystá, alespoň prozatím. Babiš ministry Blatného a Petříčka neodvolá

Premiér Andrej Babiš hovoří s novináři po setkání s prezidentem Milošem Zemanem, 22. března 2021 na zámku v Lánech.

Premiér Andrej Babiš hovoří s novináři po setkání s prezidentem Milošem Zemanem, 22. března 2021 na zámku v Lánech. Zdroj: ČTK

Prezident Miloš Zeman (vlevo) a premiér Andrej Babiš (ANO) v Lánech (22. 3. 2021)
2
Fotogalerie

Premiér Andrej Babiš žádné ministerské výměny v březnu nechystá. Řekl to  po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Společná debata o odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra zahraničí Tomáše Petříčka, které Zeman dlouhodobě kritizuje, tak podle Babiše nebyla stěžejní. Zeman podle něj respektuje, že návrh na odvolání podává premiér. Rekonstrukce vlády se tak prozatím nechystá. Personální výměny na postech ministrů v dubnu ale Babiš nevyloučil.

Hlava státu požaduje konec ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), vadí mu jeho postoj k ruské vakcíně Sputnik V. Ministr zdravotnictví trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín. Dlouhodobě také Zeman požaduje odchod ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).

Prezident před dnešní schůzkou s Babišem avizoval, že o osudu ministrů bude chtít s premiérem jednat. Ten novinářům ale poté řekl, že to nebylo stěžejní téma schůzky a „na toto téma de facto nezaznělo nic“.

Odmítl, že by na březen chystal nějakou výměnu ministrů. K dubnu poznamenal, že „se uvidí“, zda k nějakým personálním změnám dojde. V této souvislosti připomněl, že se bude v dubnu konat sjezd sociální demokracie.

Stěžejním tématem schůzky byly podle Babiše nákupy zdravotnických pomůcek na začátku pandemie. Ministerstva zdravotnictví a vnitra podle něj nepochybyla. Závěry šetření Nejvyššího kontrolního úřadu podle něj nevzaly do úvahy tehdejší situaci, kdy celý svět trpěl nedostatkem ochranných pomůcek.

Babiš se Zemanem také diskutovali na téma role České národní banky. Centrální banka by podle nich měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska.

„Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu,“ řekl premiér. Poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.

K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se nedávno vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to sice legitimní požadavek, ale momentálně není možný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.

Ztráta vznikla v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. ČNB také dlouhodobě upozorňuje, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou a finanční stabilitu.

Úrokové sazby, které nastavuje ČNB, by se neměly zvyšovat v příštím období, uvedl Babiš bez časového upřesnění. Úroky by měly zůstat nízké v zájmu obnovy ekonomiky, aby se pomohlo firmám, dodal. „Samozřejmě ČNB je nezávislá,“ poznamenal.

Bankovní rada by také neměla zvedat úrokové sazby, uvedl Babiš bez časového upřesnění. Úroky by měly zůstat nízké v zájmu obnovy ekonomiky, aby aby bylo zajištěno levné úvěrování podniků, které se vypořádávají s dopady koronavirové krize. „Samozřejmě ČNB je nezávislá,“ uzavřel Babiš.