Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta, potvrdil dnes Český statistický úřad Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.
„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání byl loni 36 025 korun, proti předchozímu roku reálně klesl o 1,3 procenta. “Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru,„ uvedli statistici. Zároveň upozornili, že peníze vyplacené zaměstnancům prostřednictvím programu Antivirus, se nezapočítávají do mezd. Tyto peníze jsou počítány do celkových mzdových nákladů, na které zaměstnavatelé obdrželi provozní dotace.
Míra zisku nefinančních podniků dosáhla v loňském roce 44,9 procenta, meziročně o 0,2 procentního bodu více. “V nominálním vyjádření zisky meziročně poklesly, avšak méně než přidaná hodnota. Důvodem byl růst přijatých dotací a pokles mzdových nákladů, které se snížily meziročně o 1,3 procenta,„ uvedl ČSÚ. Míra investic se loni proti předchozímu roku snížila o 2,1 procentního bodu na 27 procent.
Zisky zahraničních vlastníků korporací dosáhly sedmi procent HDP. Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili 217 miliard korun, znovu investováno bylo téměř 176 miliard korun. Ačkoli byl odliv dividend meziročně o téměř 110 miliard korun nižší, zůstává podle ČSÚ ziskovost přímých zahraničních investic v ČR vysoká.
“Na druhou stranu byl odliv důchodů ze zisků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi. Saldo prvotních důchodů se zahraničím se meziročně zlepšilo o 118 miliard korun a dosáhlo minus 229 miliard korun,„ dodali statistici.
"Ačkoli veřejný dluh ČR narůstá poměrně dramaticky, Česko si za loňský rok udrží postavení jedné z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. To proto, že veřejný dluh citelně roste i ve většině jiných zemí EU. Podle nejnovějších mezinárodně srovnatelných dat, těch za třetí čtvrtletí 2020, totiž veřejný dluh v České republice narůstal meziročně pomaleji – o 6,9 procentního bodu – než v Maďarsku (o 7,1 procentního bodu), Polsku (o 9,7 procentního bodu) i než na Slovensku (o 11,9 procentního bodu)," říká ekonom Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády.
