Restart zdravotnictví přichází pozdě, míní experti. Revoluce nic nevyřeší, oponuje Vojtěch

„Telemedicína by se měla do budoucna sjednotit,“ souhlasil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

„Telemedicína by se měla do budoucna sjednotit,“ souhlasil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.  Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Začít s restartem zdravotnictví je už nyní pozdě,“ zdůraznil expert na transformaci zdravotnictví Jan Růžička.
„Zdravotnictví se stalo nepolitickým tématem,” připojil spoluzakladatel telemedicínské platformy Medevio Tomáš Doležal.
Konferenci Budoucnost zdravotnictví pořádal deník E15 a Info.cz.
Experti v oblasti zdravotnictví Tomáš Doležal (vlevo) a Pavel Hroboň (vpravo) se zúčastnili konference Budoucnost zdravotnictví.
Konferenci Budoucnost zdravotnictví pořádal deník E15 a Info.cz.
8
Fotogalerie

Do českého zdravotnictví poteče přes 400 miliard korun ročně. Prudký růst výdajů během pandemie, ale také stárnutí populace se však pro budoucí vládu stávají výzvou. A jen udržení zdravotní péče na současné úrovni je téměř nereálné. Inovace v tuzemsku se navíc zasekly před patnácti lety a dodnes se nevyvíjí, zaznělo v úterý na odborné konferenci Budoucnost zdravotnictví pořádané deníkem E15 a serverem Info.cz.

„Začít s restartem zdravotnictví je už nyní pozdě,“ zdůraznil expert na transformaci zdravotnictví Jan Růžička. „Zdravotnictví se stalo nepolitickým tématem,“ připojil spoluzakladatel telemedicínské platformy Medevio Tomáš Doležal.

Peněz ve zdravotnictví je přitom dostatek, zatím ale nesměřují ke zkvalitnění péče. „Měly by se vkládat do nových procesů ve zdravotnictví, nikoliv do stavby nových nemocnic,“ uvedl politik za ODS Jan Klusáček. „Máme sice obrovský investiční dluh v některých nemocnicích, ale to se nevyřeší megalomanskými plány na nová onkocentra,“ zdůraznil.

Celý záznam konference najdete ZDE

Jednou z aktuálních výzev je rozšíření elektronizace zdravotnictví. Obzvláště během pandemie se rozšířilo využití e-receptů nebo distančních prohlídek prostřednictvím telemedicíny. „Ta by se měla do budoucna sjednotit,“ souhlasil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Transformace je nicméně složitá, obzvláště v zemi, která se špatně digitalizuje. „Požadavky na stát přitom nejsou tak velké, potřebujeme jen legislativu a zajištění bezpečnost při sběru dat,“ řekl Pavel Hroboň, lékař a bývalý náměstek ministra zdravotnictví.

Změna musí přijít také zevnitř, například ze strany praktických lékařů. V Česku ale dochází odvaha v reformaci, shodli se řečníci. Vojtěch v reakci na to uvedl, že změna by měla přicházet postupně. „Zdravotnictví je stále konzervativní a řešením není revoluce,“ dodal. 

S tím souhlasil také bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Změny nepřijdou do čtyř let s nadcházející vládou. Strategie musí také kontinuálně navazovat na tu předchozí,“ vysvětlil Prymula. V případě pandemie koronaviru by ale nadcházející vláda neměla zaváhat. „V domovech seniorů bych testoval i očkované. Není to zamyšlení do čtrnácti dnů, ale mělo by se jednat okamžitě,“ řekl Prymula.

Zdravotnická střediska během pandemie čelila enormní vytíženosti. To se promítlo také do úbytku tuzemských zdravotníků. „Podařilo se sice zvýšit produkci lékařů, ale je třeba se vyhnout kanibalizaci,“ zdůraznil Prymula. „Řešením mohou být komunitní nemocnice, které nebudou mít za sebou bič, aby odbavily co nejvíce lidí,“ připojil se Hroboň.

Kvalitních zdravotníků je však stále dostatek. Česko nicméně selhává v prevenci, která se stále podceňuje. „Je lepší investovat do primární péče než potom platit za nemoci,“ uvedl Hroboň. Každá změna by se ale měla vykomunikovat i s pacienty, zdůraznila expertka pro oblast zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. „Ne každý je ochoten platit za prevenci,” řekla Arnoštová.

Vojtěch dodal, že současná vláda toho stihla více než dost. „Zaměřili jsme se na prevenci kouření a potom se zavedl protikuřácký zákon. Podobně je třeba se podívat na prevenci alkoholismu či dětské obezity. Náběh je ale dlouhý,“ doplnil Vojtěch.