Revoluce ve zdravotnictví: Vláda přiznává, že o změnách málo komunikuje

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Kolaz E15

Vládní koalice – zatím bez problémů – prosazuje největší změny ve zdravotnictví za posledních dvacet let. Jak říká ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), nové zákony by měly odstranit chaos, který v tomto oboru panuje, a byť se zvýší i spoluúčast pacientů na zdravotní péči, reforma by měla přinést prospěch především jim.

Průlomem do dosavadní praxe přitom je rozdělení lékařské péče na standardní a nadstandardní. Podle Hegera znamená, že moderní a kvalitní péči budou dál hradit zdravotní pojišťovny, za luxus si připlatíme. S tím se ovšem nehodlají spokojit sociální demokraté.

Největší opoziční strana už nyní připravuje ústavní stížnost na první část zdravotnické reformy. Právní odborníci ČSSD zahájili přípravné práce na dvou tématech – poplatcích za pobyt v nemocničním zařízení a rozdělení zdravotní péče. První část reformy také hodlá shodit ze stolu horní komora parlamentu, ve které mají sociální demokraté většinu. To ale příliš neznamená. Takzvaná malá reforma zdravotnictví se sice vrátí zpět do sněmovny, ale ta Senát hravě přehlasuje. V Poslanecké sněmovně už také prvním čtením prošly další tři reformní zákony.

Normy týkající se Všeobecné zdravotní a dalších zdravotnických pojišťoven chce Heger předložit vládě v létě, dolní komora parlamentu by o nich měla jednat ke konci roku.

Standard a nadstandard

Oba pojmy představují největší novinku a zároveň jádro reformy zdravotnictví. Do nadstandardu má zatím spadat zhruba půl procenta péče. Mluví se přitom například o ekonomicky náročnějších kloubních náhradách, robotických operacích, kvalitnějších očních čočkách nebo odlehčené sádře. Za ty by museli pacienti připlácet. Seznam nadstandardních výkonů a zdravotnického materiálu zatím připravený není, pracují na něm odborné lékařské skupiny a Česká lékařská komora.

Léky

Od začátku nebudou zdravotní příštího roku už léky, jejichž balení stojí do pojišťovny přispívat na si mají pacienti hradit sami. padesáti korun. Taková léčiva Zatím ale nikdo nevymyslel, jak zabránit tomu, aby lidé cena padesátikorunu nekupovali větší balení, jehož Problém by mělo řešit přesáhne. ministerstvo zdravotnictví, a to samostatnou vyhláškou. U dražších léků se pravidla nemění. Stále také platí, že lékárníci mohou nabízet účinnou látkou. několik variant léků se stejnou

Poplatky

Den pobytu v nemocnici už nebude stát šedesát, ale sto korun, a to bez výjimky pro každého. Zlevní se ale poplatky v lékárně. Pacienti už nebudou platit třicet korun za každý lék napsaný na receptu. Zaplatí jen jednorázový poplatek na to, kolik položek je na něm předepsáno. třicet korun za celý recept, bez ohledu fungovat další novinka: papírový recept Od nového roku by měla v lékárnách by měl být nahrazen elektronickým. Lékař každému receptu s pomocí centrální evidence přiřadí unikátní kód, pacient ho SMS, čipu pak dostane prostřednictvím nebo elektronické pošty.

Zdravotní pojišťovny

Od nového roku platí, že zdravotní pojišťovnu bude možné změnit pouze jedenkrát za rok. Žádost o změnu pojišťovny musí být podána vždy k poslednímu červnu, k nové instituci pak pacient přechází od 1. ledna roku následujícího. Pojišťovny tak budou dopředu vědět, s jak vysokým výběrem pojistného mohou ten který rok počítat. Přechod mezi pojišťovnami dál bude bezplatný.

U zubaře

Návrh stomatologů, aby si pacienti platili i za amalgámové plomby, neprošel. Může se ale stát, že někteří neuzavřou smlouvy se zdravotní zubaři buď vypovědí, anebo pojišťovnou. V takovém případě si musí pacient hradit všechny výkony.

U specialisty

Ani tady se dosavadní pravidla nemění, přestože ministr zdravotnictví navrhoval, aby se poplatek za návštěvu zvýšil na dvě stě korun. Návrh ale neprošel.

Lékařům a nemocnicím budou hrozit statisícové pokuty

Pokuta do výše tři sta tisíc korun má napříště hrozit lékaři nebo nemocnici za bezdůvodné odmítnutí akutního pacienta. Půlmilionovou sankci pak budou moci dostat za to, že pacientovi neumožní nahlédnout do jeho karty a rovný milion za neoprávněný zákrok nebo za porušení slibu mlčenlivosti.
Se stanovením přísnějších pravidel a také změnou podmínek pro specifické výkony i fungování záchranné služby počítají celkem tři kodexy, které nahradí některé zastaralé zákony. Tento týden je schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení. Předložil je šéf rezortu Leoš Heger (TOP 09) v rámci druhého balíku klíčových změn českého zdravotnictví.

Nejdůležitější je zákon o zdravotních službách, který vymezuje podmínky poskytování péče a její strukturu a zároveň také postavení státu a jednotlivých zdravotnických zařízení.
Norma také rozšiřuje práva a povinnosti pacientů. Ti se stanou „rovnocennými účastníky procesu poskytování zdravotních služeb“. Získají právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o službách, které jim mají být poskytnuty. V centrálním registru naleznou údaje o všech nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních.

Výdaje na zdravotnictví v ČeskuVýdaje na zdravotnictví v Česku|UZIS

Umělá oplodnění a změna pohlaví

Zákon o specifických zdravotních službách upravuje podmínky pro asistovanou reprodukci, sterilizaci žen, kastraci můžů, změnu pohlaví transsexuálů či ochranné léčení. Reforma počítá například s tím, že o umělé oplodnění budou moci požádat i ženy v plodném věku do 55 let. Nyní ženám po padesátce kliniky takové zákroky dělají za „zavřenými dveřmi“.
Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech.

Záchranka přijede nejvýše do dvaceti minut

Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut nejvýše na dvacet minut. Předkladatelé ale – na rozdíl od opozice – tvrdí, že to dostupnost zdravotní péče nezhorší.

Záchranáři budou mít také možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí. Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, nemusí ji poskytnout. V zemi má zároveň vzniknout čtyřicet nových stanovišť záchranky.

Občanští demokraté chtějí normy ještě měnit

Přísnější pravidla, která budou po přijetí nového zákona o zdravotních službách garantovat kvalitu nemocnic, by se podle názoru ODS měla vztahovat na všechna zdravotnická zařízení, a ne jen na nově vzniklá. „Je potřeba, aby pacient v každém zařízení nalezl stejné podmínky,“ prohlásil poslanec Marek Šnajdr.

Strana chce prosadit také další změny, jako například možnost, aby Česká lékařská komora vstupovala do dokumentace pacientů. Sněmovní výbor pro zdravotnictví bude mít na projednání předloh čtyřicet dní místo obvyklých šedesáti. Ve druhém a závěrečném čtení by je mohla dolní komora parlamentu projednat na přelomu srpna a září. Platit mají od začátku příštího roku.

Výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemíchVýdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích|OECD Health Data 2011

Co o reformě a jejích dopadech míní experti, politici a instituce

Vláda nekomunikuje se zdravotníky a pacienty

Americký expert James Rice považuje za zásadní vytvořit reformě nakloněné prostředí. „Především jde o to, aby všichni, kteří mají zájem na změně, spolupracovali a byli u toho. Žádná tajemství, ale otevřenost k pacientům a všem, kterých se změna může týkat,“ zdůraznil.

„Domnívám se, že o reformě se nehovoří na správných místech. Potom už není až tak důležité, že ti, kdo o ní údajně hovoří, spolu nemluví,“ konstatoval v narážce na spory koalice a opozice Tomáš Macháček ze sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz.

Podle prezidentky Platformy zdravotních pojištěnců Michaly Filipové je velký problém v tom, že se zákony dodatečně mění poslaneckou iniciativou a schválené normy začínají být nepřehledné. „Z principu neodmítáme možnost připlatit si za nadstandard. To ale vyžaduje precizní a hlavně zákonnou definici standardu, která by garantovala právní jistotu jak pro pojištěnce, tak pro poskytovatele. A to zatím chybí,“ dodala Filipová.

Místo úspor hrozí vyšší náklady

Česká lékařská komora kritizuje mimo jiné novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně úpravy v oblasti léků, jako jsou elektronické aukce a také to, že by si lidé platili léky do padesáti korun. Komora chce pro léky novou normu. „Pokud přestanou pojišťovny hradit léky do padesáti korun, hrozí místo úspor zvýšené náklady. Lékaři budou psát stejné léky ve větším balení s cenou vyšší než limitních padesát korun,“ varoval šéf komory Milan Kubek.

Dlouhodobě nemocní: Nebudeme mít na byt

Národní rada osob se zdravotním postižením kritizuje chystané zvýšení poplatku za den v nemocnici ze šedesáti na sto korun, protože mnozí dlouhodobě nemocní nezvládnou hradit měsíčně tři tisíce korun za pobyt ve zdravotnickém zařízení. Podle rady by měl být u stokorunového poplatku stanoven časový limit, po jehož překročení by se denní platby snížily. „Při dlouhodobé hospitalizaci nebudou nemocní schopni udržet si ani vlastní bydlení,“ řekl šéf rady Václav Krása.

Reformy prohloubí chaos a napětí

Podle stínového ministra zdravotnictví opoziční ČSSD Davida Ratha představuje druhý balík zákonů předložených vládou revoluci ve zdravotnictví, prý ale skoro žádné zlepšení nepřinese a jen prohloubí nepořádek a napětí. „Jde o obrovskou změnu, a to jak v ustáleném pojmosloví, tak v nastavení vztahů mezi jednotlivými účastníky zdravotnické soustavy. Z textů zákonů prakticky vypadl pojem lékař, zdravotní sestra, zdravotník a pacient,“ uvedl Rath.

„Celý komplex zdravotnických zákonů je jen oprášená reforma exministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka. Není to nic nového. Principy, které jsme odmítali, jsou tu znova,“ shrnul stanovisko KDU-ČSL její předseda Pavel Bělobrádek.