Obcím schází motivace k lákání podnikatelů, notovali si odborníci na konferenci Potenciál místní ekonomiky 2021, kterou uspořádala státní agentura CzechInvest za mediálního partnerství deníku E15. Zástupci státní správy, místních samospráv i byznysu souhlasí s nutností změny přerozdělování financí do rozpočtů obcí a měst. V konkrétním řešení se ale jednotliví aktéři rozcházejí.
„Dobrý hospodář by měl mít vliv i na příjem, nikoli jen na výdaje,“ řekl na úvod konference ředitel CzechInvestu Patrik Reichl. Starostové by tak podle něj měli mít větší prostor pro řízení obcí a být méně závislí na přerozdělování státu formou dodatečných dotací.
„Daně se obcím přerozdělují na stejném principu, jako kdyby zaměstnanec nedostával plat za svůj výkon, ale za počet dětí,“ vysvětlil Pavel Sovička pracující pro developerskou společnost Panattoni.
Upozorňuje také na počet samospráv. „Počet obcí je problémový, je to nesrovnatelné vůči ostatním zemím,“ pokračoval Sovička. Téměř totožná pravidla platí pro nejmenší pohraniční vísky o třiceti obyvatelích a 1,5milionovou Prahu. Obcí je v Česku přes šest tisíc.
Rozpočtové určení daní (RUD) v současné podobě vede k řadě absurdit. „Středně velká firma se 71 zaměstnanci a nemovitostí o 1634 metrech čtverečních odvede ročně na daních 4,3 milionu, obec z toho dostane jen 46 tisíc, z čehož 20 tisíc dělá daň z nemovitosti. Ve výsledku tak Brno z činnosti této společnosti v Libereckém kraji dostane více, konkrétně 55 tisíc, než obec, ve které společnost působí. Zbylé obce v ČR si přerozdělí milion,“ vypočítává Michal Heinzl z poradenské společnosti Ernst and Young.
Zajímavé je také srovnání rozlehlé průmyslové haly, kde pracuje přes 2,5 tisíce zaměstnanců, a špičkového výzkumného centra, kde působí jen čtyři sta lidí a pracoviště zabírá menší plochu. Oba subjekty mají stejné tržby, který je ale z hlediska příjmů výhodnější pro danou obec? Je to velká průmyslová hala, ze které do obecního rozpočtu poputuje násobně více, a to kvůli vyššímu počtu zaměstnanců a zabrané plochy. Přímá peněžní motivace k podpoře vysoce kvalifikovaných pozic v obci je tak nízká.
„Rozhoduje velikost nemovitosti, a proto je výhodnější mít v obci velkou logistickou halu než špičkové výzkumné centrum,“ vysvětluje nynější systém Michal Heinzl.
Řešením by mohla být například změna v poměru přerozdělování daní fyzických osob ze závislé činnosti. Konkrétní obci, v níž stojí provozovna, jde z této daně v současné době pouze 1,5 procenta podle počtu zaměstnanců. Měli bychom zvýšit poměr až na šest procent, navrhl Heinzl.
Nejvíce by na tom tratil státní rozpočet, který by se musel o dvě procenta uskrovnit, v současné době mu z daní fyzických osob náleží 62,88 procenta. Mezi obce se rozděluje 144 miliard korun, ale pouze dvě miliardy dostanou obce, ve kterých podniky sídlí. Zvýšením na šest procent by se tato částka zvedla až na osm miliard korun.
Existují ale i jiné návrhy. „RUD je Pandořina skříňka, která se neotevírá. Měli bychom začít vážnou diskuzi o tom, jak reformovat daň z nemovitostí. Je to ale složitá diskuze, společensky téměř nepřijatelná,“ uvedl v debatě Věslav Michalik (STAN), starosta Dolních Břežan a náměstek hejtmanky ve Středočeském kraji. Koalice Pirátů a Starostů o možném zvýšení daní pro komerční nemovitosti mluvila už v předvolební kampani, postupně však téma zapadlo.
Je však otázkou, zda bude tato debata v příštích letech na stole, jelikož politici nejsilnější koalice Spolu před volbami zdůrazňovali, že další zvýšení daní nepřichází v úvahu. Pokud se pro obce něco v následujících čtyřech letech změní, není příliš pravděpodobné, že by se to týkalo vyšší daně z nemovitostí.
