Rozpočtová rada zkritizovala zadluženost veřejných financí. Letošní schodek maximálně 400 miliard, míní Zamrazilová

Eva Zamrazilová

Eva Zamrazilová Zdroj: Petr Hricko

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Peníze, ilustrační foto
3
Fotogalerie

České veřejné finance jsou při současném nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné. Ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Situace se ve srovnání s loňským rokem zhoršila. Na vině přitom podle expertů není pouze reakce veřejného sektoru na pandemii koronaviru.

„Čeká nás test odolnosti, ztráty budeme znát až na podzim. Již nyní ale víme, že se dluh posune k 40 procentům HDP. To přitom nezahrnujeme dopady novely zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ konstatovala při představení zprávy předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Ta uvádí, že k prolomení takzvané dluhové brzdy, tedy nárůstu veřejného dluhu nad 55 procent, může současným přístupem vlády dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než rada předpokládala loni. V takovém případě by podle zákona musel stát v oblasti veřejných financí hospodařit pouze s vyrovnaným rozpočtem.

Vláda Andreje Babiše tak i přes rostoucí příjmy pokračovala v zadlužování a nepřipravovala se na možnou krizi, která přišla s pandemií koronaviru. Dopad pandemie na ekonomiku je natolik výrazný, že bylo nezbytné jej do celkové projekce dluhu veřejných institucí zahrnout. Není to ale jediný důvod značně vyšší projekce dluhu.

Projevuje se i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu od začátku roku 2020, které ovlivní výdaje důchodového systému na několik let dopředu. Dosavadní rozpočtová politika byla podle zprávy značně procyklická a navzdory příznivému vývoji si vláda rozpočtovou expanzí v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech, tvrdí rada.

Podle odborníků je třeba řešit příjmovou stránku rozpočtu. Například v případě zvyšování daňové zátěže může ale zpomalit hospodářský výkon pod výhled současné makroekonomické projekce, případné snižování náhradového poměru by pak přineslo nejen sociální problémy, ale i snížení spotřeby značné části populace s rovněž negativními dopady na hospodářský růst.

„Klíčem k řešení problému je rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější,“ uzavřela zpráva.

Představitelé rady se zároveň v komentáři ke zprávě vyjádřili i k aktuálně projednávanému návrhu zvýšení schodku letošního rozpočtu o dalších 200 miliard na celkových půl bilionu korun, které chce vláda vydat na zmírňování dopadů koronaviru. „Sice došlo k nějakému dílčímu doplnění informací, ale stále nevidím zdůvodnění, nějaké analýzy, kde konkrétně by mohly peníze pomoci,“ uvedl člen rady, ekonom VŠE Jan Pavel.

„V současné době by vládě stačil mandát na schodek maximálně 400 miliard korun,“ soudí Zamrazilová.

Český veřejný dluh

Veřejný dluh v poměru k HDP měla ČR ke konci loňského roku 30,8 procenta a v EU byl jeden z nejnižších. EU požaduje podle pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,4 procenta, nejhůře Řecko (176,6 procenta) a Itálie (134,8 procenta).