Rozpory ve vládě se prohloubí. ČSSD zamíří ještě více doleva

Jan Hamáček, Roman Onderka a Tomáš Petříček na závěrečné tiskové konferenci ke sjezdu ČSSD. (2.3.2019)

Jan Hamáček, Roman Onderka a Tomáš Petříček na závěrečné tiskové konferenci ke sjezdu ČSSD. (2.3.2019) Zdroj: Blesk

Jan Hamáček na sjezdu ČSSD v Hradci králové. (1.3.2019)
Jana Maláčová a Jan Hamáček na závěrečné tiskové konferenci ke sjezdu ČSSD. (2.3.2019)
Jana Maláčová a Jan Hamáček na závěrečné tiskové konferenci ke sjezdu ČSSD. (2.3.2019)
4
Fotogalerie

ČSSD se ve vládě s ANO ještě více zaměří na prosazování svého levicového programu. Vyjádřily se tak špičky strany na jejím volebním sjezdu. Spolu s ochlazováním ekonomiky, kvůli němuž začíná stát hledat úspory a zvažuje zvyšování některých spotřebních daní, to prohloubí spory v menšinovém kabinetu tolerovaném KSČM. „Ve vládě budeme dělat silnou levicovou politiku,“ prohlásil znovuzvolený šéf sociální demokracie Jan Hamáček. „Když nás koaliční partner začne podrážet spojováním s pravicí, ve vládě nebudeme,“ dodal.

První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek možné sbližování s pravicí odmítl. „Naše hnutí není levicové ani pravicové,“ reagoval. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš doufá, že se ministři ČSSD začnou po sjezdu intenzivně věnovat svým rezortům. „Kvůli úsporám dostali za úkol snížit provozní a mzdové náklady,“ připomněl.

Oranžoví se brání hlavně plošnému propuštění každého desátého státního zaměstnance. „Na ministerstvu vnitra můžeme postrádat nejvýše dvě až tři procenta míst. Odchod občanských zaměstnanců, kteří zajišťují fungování policie, by byla katastrofa,“ řekl E15 Hamáček, který rezort řídí.

Asi největší rozepře vyvolává záměr šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (ANO) snížit daň z příjmu na 15 procent a zvýšit platby zdravotního pojištění zaměstnanců ze 4,5 na 8,2 procenta. Spolu s tím by stát přestal platit pojištění za důchodce, děti nebo nezaměstnané.

„Je to čistě pravicový návrh, se kterým nemůžeme souhlasit. Je to cesta do pekel, Českomoravská konfederace odborových svazů na to má expertizy,“ uvedl nově zvolený statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Do květnových evropských voleb chce ČSSD podle nové místopředsedkyně Jany Maláčové svolat programovou konferenci, která by podle ní vytyčila další „tvrdá a silná levicová témata“.

Strana například akcentuje zkrácení pracovní doby o půl hodiny týdně, razantnějšího plánu na čtyřdenní pracovní týden se nevzdává. „Tu první vlaštovku bychom chtěli zvládnout do konce volebního období. Myslím, že je rozumné začít půlhodinou týdně,“ uvedl Hamáček.

ANO, ČSSD a KSČM se zatím shodují na uzákonění digitální daně či vyšším zdanění tabáku, hazardu a případně tvrdého alkoholu. Celkový možný výnos z těchto opatření se podle odhadů ministerstva financí pohybuje kolem osmi miliard korun.

Na čem se ANO, ČSSD a KSČM neshodují

- Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhuje, aby stát neplatil zdravotní pojištění za důchodce, děti nebo nezaměstnané a povinnost přenesl na zaměstnance a firmy, kterým by snížil daně. ČSSD a KSČM jsou proti.

- ČSSD by o půl hodiny zkrátila pracovní týden a o týden prodloužila dovolenou. ANO s tím nesouhlasí. Na firmy podle něj negativně dopadne už schválené zrušení karenční doby.

- ČSSD a KSČM chtějí bankovní daň nebo omezení vyvádění zisků velkých společností do zahraničí, které podle nich dosahují 200 až 300 miliard korun ročně. ANO to odmítá.

- Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) hodlá pomoci rodinám s dětmi opatřeními za 10 až 12 miliard ročně. Šéfka státní pokladny Schillerová je pro jen zčásti.

- Schillerová žádá ministry, aby propustili deset procent zaměstnanců, což by podle ní přineslo úspory přes sedm miliard. ČSSD tvrdí, že tolik úředníků odejít nemůže.