Rozpoznávání tváří v Praze se odkládá. Šmírovací technologie narazila na postoj úřadů

Technologie rozpoznávání obličejů

Technologie rozpoznávání obličejů Zdroj: Profimedia

Technologie rozpoznávání obličejů
Operační středisko pražské městské policie
Kamery v ulicích, ilustrační snímek
4
Fotogalerie

Vyšší policejní dohled nad Pražany ve snaze o větší bezpečnost v ulicích prozatím nebude. Záměr krajského ředitelství policie aktivovat funkci automatického rozpoznávání obličejů u kamer na šesti nespecifikovaných místech v metropoli narazil na postoj Úřadu pro ochranu osobních údajů.

O vyjádření úřad požádal magistrát hlavního města. „Takové zpracování údajů by s přihlédnutím k využití nových technologií mohlo vést k vysokému riziku zásahu do práv a svobod subjektů údajů,“ uvedl Vojtěch Marcín z tiskového oddělení ÚOOÚ. „Pokládáme za nezbytné, aby s námi navrhovaný postup policie projednala,“ dodává.

Záměr policie, o kterém jako první informoval server iRozhlas.cz, také naráží na odpor některých politiků z vládnoucí pražské koalice. S plánem nesouhlasí například primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Policie přesto od plánu neustupuje. „Pražská policie se obrátí na ÚOOÚ a požádá o konzultaci,“ říká Eva Kropáčová z tiskového oddělení krajského ředitelství policie. Kdy se tak stane, nesdělila.

Pokud by policisté v budoucnu uspěli, mohli by prostřednictvím speciálního softwaru snáz pátrat po pachatelích trestných činů nebo ztracených osobách.

Na kterých místech by speciálně upravené kamery byly, policie nechce z bezpečnostních důvodů říct. „Má se jednat o dopravní uzly, víc jsme se od policie nedozvěděli. Asi by se jednalo o přístup k letišti, nádraží či metru,“ tvrdí předseda bezpečnostní komise magistrátu Petr Hlubuček (STAN).

Užívání technologie s sebou nese řadu rizik. „Nejvyšší úspěšnost kamer se pohybuje okolo sedmdesáti procent správně identifikovaných obličejů. Chybovost je navzdory chlubení technologických společností vysoká, s využitím této funkce bych byl velmi opatrný,“ podotýká bezpečnostní analytik Metropolitní univerzity Oldřich Bureš.

„Záleží, kdo bude mít přístup k datům a jak budou chráněna proti zneužití. V optimálním případě by mohla sloužit jako důkazní materiál u soudů nebo jako prevence v ulicích,“ dodává Bureš. 

V České republice systém funguje pouze na Letišti Václava Havla, kde se v současnosti nachází 145 kamer schopných porovnat obličej s databází hledaných osob. V zahraničí funkci využívají například některé školy v New Yorku, s technologií experimentují také v Indii. Patrně nejrozvinutější je systém v komunistické Číně.