S krachem těžby ostravská ekonomika nezkolabuje, problém se dá zvládnout
Od roku 1989 prošla ostravská aglomerace výraznou diverzifikací. Region už není výhradně závislý na těžbě uhlí a výrobě oceli, jako tomu bylo koncem osmdesátých a v devadesátých letech, kdy jen OKD zaměstnávaly na šedesát tisíc lidí.
Na Ostravsku existují i jiná odvětví, například automobilový průmysl, který má zhruba dvacet tisíc zaměstnanců, rozvinulo se odvětví informačních technologií s více než patnácti tisíci pracovních míst.
Hluboká krize se nebude opakovat
Srovnání s minulostí je výmluvné. Po roce 1989, kdy Ostravsko procházelo skutečně hlubokou krizí (vrcholila v roce 2003), nezaměstnanost například v okrese Ostrava běžně přesahovala osmnáct procent, v okrese Karviná dokonce činila přes dvacet procent. Dnes je situace diametrálně odlišná. Aktuálně je v regionu bez práce zhruba 73 tisíc lidí, nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji představuje 8,3 procenta.
OKD nyní zaměstnává bezmála deset tisíc kmenových zaměstnanců, dalších dva a půl tisíce lidí pracuje v dodavatelských firmách navázaných na těžaře. I kdyby se propouštění dotklo všech těchto lidí najednou, podle expertních odhadů by se nezaměstnanost v regionu zvedla na zhruba 9,6 procenta.
Samozřejmě tato „hra čísel“ neznamená, že je možné problém bagatelizovat. Pro Ostravu-město či Frýdek-Místek nebo Karvinou by to byl citelný zásah a nezaměstnanost by tam byla podstatně vyšší než v jiných okresech. Nejspíš by se tak snížila spotřeba domácností, a to by mělo dopad třeba i na služby.
Vláda pomůže
Bezprostředně jsou však ztrátou zaměstnání ohroženi horníci z dolu Paskov, kde jich fárá 1700. Bude-li útlum těžby v OKD postupný, budou jeho dopady zvládnutelné. Krize podobného rozsahu, jakou Ostravsko zažilo v minulosti, nehrozí. „Situaci kolem OKD samozřejmě pozorně sledujeme a připravujeme postupy a scénáře pro jednotlivé varianty,“ opakovaně ujišťuje premiér Bohuslav Sobotka.
Ministerstvo průmyslu podle něj připravilo speciální sociální program pro lidi, kteří by eventuálně museli z dolů odejít, rezort práce chystá opatření v aktivní politice zaměstnanosti. „Samozřejmě že ideální by bylo, a vláda v tomto směru bude činit jednotlivé kroky, aby alespoň část dolů zůstala v příštích letech v provozu a aby se alespoň část stávajících pracovních míst udržela.
Lidem, jejichž místa nebude možné udržet, chceme nabídnout předčasné odchody do důchodu, sociální program nebo nová pracovní místa v rámci podpory podnikatelů, kteří pro propuštěné zaměstnance tato místa nabídnou a vytvoří,“ vysvětluje premiér. Část horníků, zhruba tři stovky, by mohl také zaměstnat státní podnik Diamo, pomoci havířům se chystá také úřad práce, a to ještě před propouštěním.
Plánuje například mobilní poradny, některým rovnou doporučí rekvalifikaci a také budou moct čerpat příspěvek na dojíždění za novou prací. Stát ponese náklady na útlum – sociální program a technickou likvidaci dolů, může to přijít až na dvacet miliard korun.
| Odejít dřív do penze budou moci tisíce zaměstnanců OKD |
|---|
| Dolní komora parlamentu má dnes definitivně schvalovat normu, která by významně ulehčila situaci horníkům po případném propouštění z černouhelných dolů. Zákon má upravit pravidla pro předčasný odchod do důchodu. Podle původních předpokladů by se z nové úlevy mohly těšit až čtyři tisíce lidí. Pokud bude schválen některý z pozměňovacích návrhů sociálních demokratů, jak se dá předpokládat, mohlo by jich být o dost víc. |
| Zatímco vláda na sklonku minulého roku navrhla, že o pět let dříve do penze budou moci chodit všichni havíři, kteří v hlubinných dolech odpracovali daný počet směn, nyní sociálnědemokratičtí poslanci navrhují, aby mohli čerpat důchod o šest nebo sedm let dříve než ostatní pracovníci. Důchody se jim přitom budou vypočítávat tak, aby nebyli penalizováni kratší dobou účasti na pojištění. |
| Podle původního výpočtu ministerstva práce, kdy se jednalo zhruba o čtyři tisíce lidí, byly náklady na tuto operaci odhadnuty na 11,6 miliardy korun. Částka, kterou bude muset postupně vyplatit státní kasa, se tedy pravděpodobně ještě zvýší. Půjde o kumulaci nákladů za období let 2016 až 2055, přičemž v nejbližších letech to budou zhruba desítky milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady zase poměrně rychle klesaly. |
| Část z financí, které půjdou na předčasné důchody, má stát ušetřit tím, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nebudou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky. |
Pro případ ukončení těžby v dole Paskov a následného propouštění má ostravský úřad práce připraveno 50 milionů korun. Jsou to finance z Operačního programu Zaměstnanost, projekt je zaměřen na podporu lidí ohrožených propouštěním. Současně je navržen další regionální projekt, jehož cílem je zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných osob, zejména starších a s nízkou či neuplatnitelnou kvalifikací.
Týkat by se měl minimálně 600 lidí z postižených okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, celkový rozpočet na třicet měsíců představuje 118 milionů korun. Ministerstvo průmyslu by mohlo vyplácet propuštěným horníkům podporu do výše osmi tisíc korun, a to až po dobu tří let. Vláda připravuje také zvláštní příspěvek horníkům z OKD se zdravotním postižením, který by byl vyplácen již v průběhu případného insolvenčního řízení.
| Stručná historie ostravských dolů |
|---|
| 1946 Sloučením vyvlastněných ostravských dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů vznikl národní podnik Ostravskokarvinské kamenouhelné doly. |
| 1990 Ve třinácti šachtách pracuje 100 tisíc lidí, těžba patří k preferovanému průmyslu, pracovníci do ostravských dolů přicházejí z celé republiky. |
| 1991 Státní podnik OKD přetransformován na akciovou společnost ve vlastnictví státu. Čtyřicet procent akcií firmy prodala vláda v kuponové privatizaci. Začíná útlum těžby, postupně skončily doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. |
| 2004 Doprivatizace OKD, zbývající 46procentní podíl prodala vláda společnosti Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy za 4,1 miliardy korun. Ti OKD obratem prodali skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou. Ten těžební společnost posléze ovládá prostřednictvím firmy New World Resources. |
| 2015 NWR oznamuje, že uzavře Paskov i Lazy. Firma se dostala do velké ztráty už v roce 2013. Mluví se o tom, že těžit se bude jen několik let. |
