Šéf komunistů prozradil, která zahraniční mise mu vadí. Jde mu o Estonsko u ruských hranic
KSČM žádá doplnit do programového prohlášení vlády formulaci, že se při vysílání vojáků do zahraničí bude řídit rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. ANO a ČSSD chtějí dál jednat.
Hlavní výhrady KSČM k části programového prohlášení možné vlády ANO a ČSSD o zahraničních misích se týkají Pobaltí. Posílení vojenské účasti v Afghánistánu či Iráku by komunistům nevadilo. Uskupení Andreje Babiše i socialisté však odmítají přistoupit na jednání o konkrétních operacích.
„Momentálně nesouhlasíme s naším výjezdem do Pobaltí. Je sice otázkou jednání v rámci NATO, ale myslíme si, že by nezlepšil mezinárodně-politickou situaci a pro Česko by neznamenal žádný prospěch,“ řekl E15 šéf komunistů Vojtěch Filip.
Ten požaduje po lídrech ANO a sociální demokracie Andreji Babišovi a Janu Hamáčkovi, aby do programu zanesli formulaci, že se kabinet bude řídit rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. To je také důvod, proč KSČM nekritizuje posílení českých jednotek v Afghánistánu, protože tuto nadnárodní akci rada schválila.
Filip není ani proti působení Čechů v Iráku. „Po nákupu letounů L159 iráckou armádou předpokládáme, že tam budou potřeba naši výcvikoví instruktoři či technici. Není to tedy otázka posílení mise, ale naší obchodní strategie. Tam nemáme, co bychom namítali,“ podotkl Filip.
Babiš požadavky strany, bez jejíž tolerance se jeho sestava se socialisty neobejde, zlehčuje. „Jde víceméně o formulační záležitosti,“ uvedl bez dalších podrobností.
Podobně hovoří i Hamáček, podle něhož výhrady ke konkrétní misi na jednání s komunisty zatím nezazněly. „Mám stále pocit, že to je jen otázka nalezení vhodné formulace a v takovém případě by drobná úprava programového prohlášení možná byla. Pokud by se to ale týkalo určité mise, byl by to problém,“ míní.
Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel varoval před možností, že by Česko nevyslalo do Pobaltí slíbenou posilu o síle nejvýše 95 vojáků na ochranu jeho vzdušného prostoru. „Přestože pro nás je to nová položka na seznamu, kterou by měl schvalovat parlament, operace Posílená předsunutá přítomnost je realita už delší dobu. Nejedná se o novou misi,“ uvedl.
Čeští piloti se stíhačkami Gripen poprvé střežili Litvu, Lotyšsko a Estonsko v roce 2009. Znovu působit v oblasti by měli podle současného plánu misí, který před týdnem hladce schválil Senát, od poloviny příštího roku.
