Dlouhodobá a soustavná prezentace Česka v zahraničí v rozporu s oficiální politikou vlád, jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka navzdory tehdejší „stojedničkové“ dohodě sněmovních stran o sestavení vlády, nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí nebo zpochybňování nezávislosti justice. Těmito a dalšími kroky se měl prezident Miloš Zeman podle více než třiceti senátorů dopustit porušení ústavy. Jejich počet už stačí k tomu, aby se žalobou na hlavu státu zabývala horní komora parlamentu, kde má převahu opozice. Podána k Ústavnímu soudu by však mohla být až po souhlasu tří pětin poslanců.
„Žaloba se stává širokou záležitostí širokého spektra senátorů a senátorek a je třeba ji brát vážně,“ řekl předkladatel návrhu Václav Láska z šestičlenného klubu Senátor 21. Připomněl, že Senát je jediná instituce, která může prezidenta zažalovat. „Pokud by mlčel, znamenalo by to, že jeho jednání je v pořádku, že je legitimní,“ míní.
Pod návrhem jsou podepsáni i zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09 či bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD iniciativu jako jediný podpořil Jiří Dienstbier. Podle něj není cílem Zemana sesadit. „Jde o stanovení mantinelů pro výkon prezidentského mandátu,“ uvedl.
Kvůli podpoře Poslanecké sněmovny nechce třicítka senátorů projednání uspěchat. Dolní komora podle nich žalobu obdrží až po prázdninách. „Sněmovna má tři měsíce na debatu a dání souhlasu. Kdyby se ve stanové lhůtě nevyjádřila, nebo návrh nezařadila na program, její stanovisko je nesouhlasné,“ dodal Láska.
Vzhledem ke složení sněmovny, kterou ovládá koalice ANO a ČSSD tolerovaná komunisty, je úspěch žaloby vyloučený. Senátor Jiří Ružička (TOP 09) si to podle svých slov uvědomuje. „Je ale třeba neustále upozorňovat na to, že si prezident nemůže vykládat ústavu, jak chce,“ řekl.
Od ustavení Senátu v roce 1996 se jeho členům podařilo podat žalobu na prezidenta jen jednou, a to před šesti lety na Václava Klause. Důvodem byla jeho rozsáhlá amnestie. Ústavní soudci však řízení zastavili, protože krátce po podání žaloby Klausův mandát vypršel.
- Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu několikrát. Například v prosinci 2015 senátoři projednávali petici, podle které se Zeman svými výroky, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, mohl dopustit velezrady. Senátoři rozhodli, že výroky nejsou protiústavní, petice je proto nedůvodná. - V květnu 2017, v době vládní krize, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) oznámil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO a tehdejšího ministra financí Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou ústavní žalobu. Žalobou pohrozila Zemanovi už předtím skupina 27 senátorů. Zeman, který se zdráhal vyhovět návrhu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Babišovo odvolání, ministra nakonec odvolal. - Loni v květnu oznámili senátoři z klubu Starostů a nezávislých, že se rozhodli zahájit přípravu materiálů, které by měly vést k obvinění Zemana z velezrady kvůli jeho výrokům o výrobě jedu novičok v ČR, čímž Zeman podle klubu ohrozil bezpečnost českých občanů. V červnu senátoři oznámili, že žalobu nepředloží. Rozhodli se tak kvůli tomu, že podle ústavních právníků chování hlavy státu nebylo velezradou. |
