Jen za poslední tři roky investovala tuzemská horská střediska zhruba půl miliardy korun do byznysu souvisejícího s letní sezonou. Její význam se v posledních letech rychle zvyšoval a teď generuje asi třetinu příjmů středisek. Kvůli pandemii koronaviru ale nyní střediskům hrozí, že přijdou nejen o zásadní část příjmů z léta, ale zřejmě i o šanci na životaschopné podnikání.
Lyžařské areály, restaurace i ubytovací zařízení zavřely kvůli vládním nařízením v pátek třináctého března. „V té době byly v provozu ještě dvě třetiny středisek, mnohá z nich plánovala provoz až do Velikonoc,“ řekl serveru E15.cz ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. „Znamená to zásadní finanční ztráty. To se promítne nejen do letní sezony, ale i do plánovaných investic,“ míní. Propad tržeb některých středisek převyšuje i padesát procent.
Až do letošního roku střediskům rostla návštěvnost, obvykle je navštěvovalo zhruba 4,5 milionu osob v zimě a přes šest milionů ve zbytku roku. Kromě Čechů, kteří zde své peníze nemohou utratit, střediska přichází i o příjmy od cizinců. Jejich podíl na všech návštěvnících není zdaleka nevýznamný, tvoří až čtvrtinu všech, kteří během roku ve střediscích utrácejí. Nejčastěji se jedná o Němce, které následují Poláci. Klíčová je pro střediska stále zimní sezona, příjmy z ní se na těch celkových podílí obvykle ze dvou třetin nebo ještě významněji.
Návštěvnost středisek dosud rostla, v zimě je obvykle navštíví asi 4,5 milionu osob, ve zbytku roku přes šest milionů. Celková útrata je však výrazně vyšší v zimě. Až čtvrtinový podíl návštěvníků tvoří cizinci, nejčastěji Němci a Poláci.
Celkovou výši letošních ztrát zatím asociace nezná. „Pro střediska, která mají silný letní provoz, je situace velmi vážná. Provozovatelé nemají žádné příjmy, jen restaurace byly přitom plné zásob,“ varuje. „Samozřejmě už došlo i ke změnám v pracovně právních vztazích,” dodává Knot.
Některé zaměstnance tak střediska propustila, jiným neprodlužovala smlouvy na dobu určitou, část zaměstnanců zůstala doma se sníženým platem nebo jim bylo nařízeno čerpání placené dovolené.
Z výpočtů Jihočeské centrály cestovního ruchu vyplývá, že pokud by začal cestovní ruch fungovat v červnu, znamenalo by to výpadek tržeb z této oblasti v celé ČR asi 286 miliard korun. V ohrožení by se ocitlo 170 tisíc pracovních míst.
Krize dopadá i na šumavský sportovní areál Ski&Bike Špičák, který investoval desítky milionů v posledních pěti letech. „Pokud bychom nemohli otevřít ani několik měsíců v létě, určitě bychom měli problémy hradit platby za energie či platy zaměstnanců, kteří by zůstávali za sto procent mzdy dál doma,“ říká spolumajitel areálu Vladimír Kasík. Zatím však firma nepropouští.
Klíčovým faktorem zůstává nejistota. „Léto může skončit rekordní návštěvností, stejně jako průšvihem,“ podotýká Kasík. Krize středisek by přitom nekončila s létem, stávající potíže by významně ovlivnily i příští zimní sezonu.
Jedním z řešení krize mohou být poukazy na pobyty v tuzemsku, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.
„Firmy by mohly zaměstnancům přispívat formou benefitů na domácí rekreaci, preventivní pobyty v lázních. O částce se diskutuje. Benefity by sloužily ke stabilizaci pracovních sil i podpoře cestovního ruchu,” uvedl předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek. Jasněji by mělo být v druhé polovině dubna.
Asociace záměr vítá, celková podpora je prý ale nedostatečná. „I když se nám podařilo v programu Antivirus dosáhnout toho, že kompenzace části mezd se týkají také povinných odvodů, tato podpora zůstává nedosažitelná pro celý segment sezonních zaměstnanců se smlouvami na dobu určitou,” uzavírá Knot.
Za klíčovou pomoc považuje například sjednocení sazeb DPH na ubytování, stravování a jízdného na vlecích.
