Sobotka: Ať prezident koná a nevymýšlí si

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka Zdroj: Foto ara

Prezident chce řešení vládní krize vrátit o krok zpět. Premiér jiné scénáře než odvolání Babiše odmítá. Koaliční strany mají na jednání zhruba týden času, do Zemanova návratu z Číny.

Prezident Miloš Zeman znovu aktivně vstoupil do politického sporu o tom, v jakém složení dovládne do řádných říjnových sněmovních voleb nynější koaliční kabinet. O to se stále hraje, předčasné volby dál odmítají všichni hlavní aktéři – šéfové koaličních stran i hlava státu.

Svoláním liberecké schůzky Zeman otupil argumenty proti případnému podání ústavní žaloby kvůli nečinnosti prezidenta. Zároveň se přitom pokusil vrátit řešení vládní krize znovu na začátek.

Podívejte se na názor Bohuslava Sobotky ohledně současné vládní krize: 

Video placeholde
Sobotka v Blesku: O (ne)demisi, potupě na Hradě a Babišových nahrávkách • Blesk TV

Návrh, jehož koncovkou by měl být odchod premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) i vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) z vlády, by mu opět otevřel široké pole působnosti. Na českou politickou scénu Zeman opět vstoupí po svém návratu z Číny.

Včera ale oznámil, že se obrátí na Ústavní soud s dotazem, zda je prezident za všech okolností povinen odvolat ministra, pokud o to požádá premiér. Do Česka se má vrátit v noci na 18. května. Jaké jsou možnosti dalšího vývoje politické krize?

Možné varianty vývoje

SOBOTKOVA POZICE: Hrad má od 5. května návrh premiéra Sobotky na odvolání Andreje Babiše. Žádosti musí Zeman bezpochyby vyhovět, a to bez dalších podmínek. Může se ovšem zajímat o to, jaký bude další postup, kdo by případně byl Babišovým nástupcem, stručně řečeno vést politické konzultace. Premiér na odchodu šéfa hnutí ANO trvá, podstatné je, jestli jeho postoj bude dál podporovat vedení nejsilnější vládní strany. Grémium ČSSD zasedá dnes

TAH PRAŽSKÉHO HRADU: Zemanův návrh, aby z vlády odešli Sobotka i Babiš, v podstatě znamená, že premiér by musel stáhnout návrh na odvolání vicepremiéra a doručit na Hrad vlastní demisi. Spolehnout se na to, že hlava státu bude ctít ústavní tradici a padne tak celá vláda, nikoli jenom její předseda. To je největší riziko celé operace. Vznášejí se nad ní i další otazníky. Jak už Zeman uvedl, uvažoval o tom, že novým premiérem by mohl být buď ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), nebo šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Sociální demokracie by tak mohla ztratit dominanci ve vládě.

ANO A LIDOVCI: Sobotka je přesvědčený, že pokud Babiš odejde z ministerstva financí, může kabinet pokračovat v podstatě ve stejném složení, šéf hnutí ANO už připustil, že má na svůj ministerský post náhradu. Při pouhé výměně figur by vláda nemusela žádat sněmovnu o důvěru. Postoj prezidenta však znovu vede k tomu, aby hnutí ANO vystupňovalo tlak na koaliční partnery a řešením krize byla demise celé vlády. Lidovci se jednání o této variantě nebrání. V případě výměny premiéra by nový kabinet, byť ve staronovém složení, o důvěru požádat musel.

KOALIČNÍ SMLOUVA: Vládní krize také může skončit tím, že jeden z partnerů vypoví koaliční smlouvu. Pak by se naskytlo několik možností. Pokud by smlouvu vypovědělo ANO, vládnout do voleb by mohl menšinový kabinet socialistů a lidovců, menšinovou vládu by mohli složit i anoisté s křesťanskými demokraty. V obou případech by nový kabinet musel žádat o vyslovení důvěry, a podporu ve sněmovně hledat u opozičních stran. Vypovězení smlouvy by mohlo vést až k ustavení úřednické vlády. ČSSD, KDU-ČSL i ANO pád koalice vylučují. Odmítají variantu úřednického kabinetu. V tom je s nimi zajedno i prezident.

ÚTOK NA ZEMANA: Možností, jak se bránit „kreativnímu“ chování prezidenta, není mnoho. Premiér mluví o kompetenční žalobě, chce se sejít s právními experty a preventivně ji zformulovat. Podle ní by měl Ústavní soud rozhodnout, jestli prezident musí premiérovým návrhům vyhovět, pokud pro to nejsou zákonné překážky. Jedinou další možností pak je jenom žaloba na prezidenta pro hrubé porušení ústavy. Tou pohrozili senátoři, ti ji mohou iniciovat. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory