Evropská komise kárá Českou republiku kvůli nepřijetí zákonu o státní správě. Zákon je nutné přijmout, zdůrazňuje evropská zpráva. Česko je jedinou zemí Evropské unie, která zákon o státní správě nemá, přestože se k jeho přijetí zavázala při vstupu do EU. Stávající situace by mohla ohrozit čerpání evropských financí až ve výši 500 miliard korun.
„Návrh zákona musí být změněn tak, aby personální pravomoci nad úředníky neměl politik, ale například státní tajemník. Nedostatečné odpolitizování státní správy v předloženém návrhu bylo hlavním rozporem mezi mnou a Ministerstvem vnitra,“ řekla vicepremiérka Karolina Peake (LIDEM).
Návrh původně počítal se zřízením funkce ředitele úřadu ministerstva, který měl být jasnou hranicí mezi politickou a úřednickou částí úřadu. Nakonec od něj ale ustoupilo. Ochrana zaměstnanců od politických tlaků by měla být podle ministerstva zaručena tím, že budou moci být odvoláni pouze z taxativně stanovených důvodů. K odpolitizování by také mělo dojít tím, že uchazeče o úřední místa bude hodnotit výběrová komise. Norma by k odpolitizování státní správy měla přispět například zákazem pro vedoucí státní úředníky vykonávat funkce v politických stranách a hnutích, každoročním stanovením počtu pracovních míst v úřadech nebo povinnými výběrovými řízeními. Náměstci ministrů by měli být nadále obsazováni politicky.
Zákon prý nic neřeší
Podle kritiků zákona jde o normu, která vůbec nic neřeší. „K žádné odpolitizaci nedojde. Personálie budou v podstatě nadále v garanci příslušného ministra. Výběrová řízení jsou pouze kvazi řízení. Boj proti korupci je jenom zbožným přáním, protože norma nepřináší žádné nástroje, jak s ní bojovat,“ řekl předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Jan Rovenský. Podle něj daleko lepší materiál připravuje opoziční ČSSD, i když i ten podle něj důležité kariérní otázky neřeší dobře.
„Vládní návrh vůbec nic nepřináší. Původní podoba takzvaného Služebního zákona z roku 2002 je daleko lepší,“ řekl serveru E15.cz poslanec ČSSD Jan Chvojka. Služební zákon totiž počítal se zřízením funkce generálního ředitele, který by byl dělítkem mezi politickou a odbornou částí úřadu. „Měl by zhruba funkci jako ředitel krajského úřadu. Jen on by přijímal úředníky a propouštěl je, čímž by došlo k omezení propouštění z politických důvod. Samozřejmě že by tomu nemohl zabránit absolutně,“ řekl Chvojka. Sociální demokracie se rozhodla zákon číslo 218 z roku 2002 novelizovat a předložit sněmovně. „Kdy k tomu dojde, nedokáži odhadnout,“ řekl Chvojka.
Stále odkládaná norma pro úředníky
„Navrhovaný zákon o státních úřednících ponechává vedoucím úřadů a tedy i ministrům poměrně rozsáhlé pravomoci, jak zasahovat do doporučení výběrových komisí,“ uvedl Radim Bureš z Transparency International. Kritizuje i to, že zákon musí vymezit pravomoci politických jmenovaných pracovníků a jejich vztah ke kariérním státním úředníkům. „Toto vymezení v zákoně není,“ říká. Další vadou normy je to, že je zcela neřešena otázka odměňování úředníků. „Je zachován současný systém, který je vysoce pro-korupční tím, že umožňuje libovolně přiznávat či odebírat osobní ohodnocení a zejména odměny, třeba i několikanásobně převyšující nárokovou složku platu,“ řekl Bureš. Zákon o státní službě z roku 2002 je podle jeho názoru propracovanější, komplexnější a více odpovídající potřebě profesionalizace a depolitizace.
Účinnost služebního zákona z roku 2002 byla na konci roku 2011 již popáté odložena. Mezi důvody odkladu se uvádí to, že by jeho dopady neúměrně zatížily státní rozpočet o 1,8 až 2,5 miliardy korun. ČR je jedinou zemí v Evropské unii, která podobnou kariérní normu pro státní úřednictvo nemá.
