„Postavení státního zastupitelství musí být do jisté míry nezávislé na moci výkonné, jinak opět sklouzneme ke kauzám typu Čunek. Žalobci mohou být součástí moci soudní, anebo zcela nezávislou ústavní institucí. Značnou nezávislost má nyní Nejvyšší kontrolní úřad. A například postavení předsedy Energetického regulačního úřadu je prakticky neotřesitelné, protože ho jmenuje prezident republiky,“ řekl mluvčí Unie státních zástupců Jana Lata.
Po období, kdy se případy zametaly pod stůl, se nyní podle Laty kauzy naopak řeší. „Faktem je, že došlo k určitému vychýlení kyvadla na opačnou stranu. Situace se musí vrátit do normálu,“ připustil. Mimo jiné tak narazil na kauzy dozorovaným olomouckým vrchním žalobcem Ivo Ištvanem, které vyústily v pád vlády Petra Nečase.
„Pokud si žalobci představují svoji větší nezávislost tak, že budou ovlivňovat to, kdo bude či nebude vládnout, tak je to jednoznačně špatně,“ reagoval politolog Bohumil Doležal.
Zastupitelství nebo prokuratura?
Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 9 Bohumil Dvořák připomněl, že současný model státního zastupitelství nahradil totalitní prokuraturu, která měla za minulého režimu postavení čtvrtého mocenského pilíře. Prokurátoři například bez souhlasu soudců rozhodovali o uvalení vazeb, odnětí věcí nebo domovních prohlídkách. Celá prokuratura byla silně hierarchizovaná a centralizovaná.
Od roku 1993, kdy funguje současná soustava státního zastupitelství kladoucí důraz na co největší decentralizaci, však dochází k určité erozi tohoto modelu. Žalobci podle Dvořáka postupně získávají stále více nezávislosti. „Vrcholem těchto snah byla reforma státního zastupitelství předložená minulou vládou, která měla tento orgán zastupující veřejnou žalobu v trestních věcech ještě více osamostatnit,“ konstatoval soudce.
Žádná mocenská struktura ve státě podle něj nemůže spravovat samu sebe a zodpovídat za svůj chod. „To je výhradně odpovědnost vlády, která musí mít nástroj, pomocí něhož působí na nezávislé soudy,“ dodal Dvořák.
Proti reformě byla i část ODS
Reforma vypracovaná a předložená exministry ODS Jiřím Pospíšilem a Pavlem Blažkem narážela na odpor i části jejich vlastní strany. Důvodem byly právě obavy z toho,že se do jisté míry vrátí předchozí centralizovaná prokuratura, kdy bude nejvyšší žalobce prakticky neodvolatelný a stejně jako někdejší generální prokurátor se stane úplným pánem nad soustavou. Součástí reformy byl návrh, aby nejvyšší státní zástupce, jehož by jmenoval prezident, mohl ze své pozice do kteréhokoli případu zasahovat. Týkalo by se to i skončených věcí a možnosti je znovu otevírat.
| Co navrhují strany | |
|---|---|
| ČSSD | Prosadí nový zákon o státním zastupitelství, který zajistí nezávislost státních zástupců při vyšetřování trestných činů, mimo jiné stanovením pevného funkčního období pro vedoucí státní zástupce a omezením možnosti jejich odvolání na přesně stanovené důvody. |
| Ano 2011 | Posílí nezávislost státního zastupitelství v zájmu nestranného trestního stíhání a rychlého vyřizování trestních věcí. Bude prosazovat naprosté odpolitizování soustavy státního zastupitelství tím, že prosadíme nový způsob jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce parlamentem. Vedle toho se zasadí o důsledné vyvozování odpovědnosti státních zástupců v případech, kdy dojde k jejich profesnímu selhání či jejich práce nesplňuje požadavky kladené na činnost státních zástupců. |
| Top 09 | Považuje prosazení zákona o státním zastupitelství za nutnost. Podle strany je však třeba posílit jistotu, že občan nebude vystaven zvůli, a že bude zaručena jeho ochrana práv a svobod. |
