Výdaje na obsluhu státního dluhu by se měly v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu zvýšit o 1,3 miliardy na 46,5 miliardy korun. Počítá se s nárůstem výdajů na úroky o 1,3 miliardy, naproti tomu asi o 50 milionů by měly klesnout poplatky spojené s obsluhou státního dluhu. Poslancům z rozpočtového výboru to řekl náměstek ministryně financí Karel Tyll při projednávání rozpočtové kapitoly Státní dluh na příští rok. Výbor doporučil rozpočet této kapitoly schválit.
Výdaje kapitoly Státní dluh tvoří výhradně výdaje na obsluhu státního dluhu. Na úroky má jít 46,1 miliardy a zbývajících 0,4 miliardy na poplatky. Státní dluh by měl podle predikcí ke konci letošního roku představovat 1644 miliard korun a ke konci příštího roku by se měl zvýšit na 1688 miliard korun. Náměstek Tyll však poznamenal, že skutečný stav státního dluhu bude záviset na výsledku hospodaření letošního i příštího rozpočtu.
Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl ke konci příštího roku klesnout na 30,2 procenta. Ke konci roku byl o dva body vyšší.
Zpravodaj k této kapitole Jiří Dolejš (KSČM) poznamenal, že v roce 2015 plánoval rozpočet výdaje na státní dluh 65 miliard, zatímco ve skutečnosti činily výdaje 53 miliard korun. V roce 2017 stát plánoval výdaje 46 miliard, ale nakonec vynaložil 40 miliard.
Vláda v návrhu rozpočtu uvádí, že zhruba 86 procent státního dluhu bude ke konci letošního roku tvořit vnitřní dluh, což jsou většinou střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Zbývajících 14 procent pak tvoří vnější dluh. Vnější dluh by měl ke konci letošního roku klesnout proti loňsku o 19,5 miliardy na 234,3 miliardy korun.
