Příliš malé částky a často žádný výnos. Češi zůstávají v rámci spoření na stáří ve třetím pilíři konzervativní. Byť je to v době vysoké inflace pochopitelné, z dlouhodobého hlediska odcházejí do důchodu v lepším případě s naspořenými několika sty tisíc korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce zatraktivnit přechod do dynamičtějších fondů a oživuje záměr své předchůdkyně zavést investiční penzijní účet. Zvýšit se má zároveň hranice pro získání státního příspěvku, čímž chce vláda lidi motivovat ke střádání vyšších měsíčních částek.
Návrh zákona, který předložil rezort do připomínkového řízení, zavádí nový spořicí produkt, a to investiční penzijní účet. Totéž pod názvem „účet dlouhodobých investic“ dříve navrhovala i exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Má jít o státem podporovaný produkt, který umožní investovat třeba do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo do dalších investičních nástrojů. Podle Asociace penzijních společností ale nemá příliš smysl zavádět nový produkt, když ty současné také umožňují rizikovější investiční strategie.
Ministerstvo navíc chce v rámci stávajícího doplňkového penzijního spoření zavést takzvaný alternativní účastnický fond, který má být další možností vedle současných účastnických fondů s dynamickou strategií. „Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu, nemovitostí, startupů nebo do infrastruktury,“ vysvětlují navrhovatelé. „U alternativního investičního fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení, přirozeně za cenu vyšší rizikovosti investice,“ píše se v návrhu zákona. Nyní si kromě dynamické strategie mohou lidé vybrat také strategii konzervativní nebo vyváženou.
V rámci třetího pilíře si v současnosti spoří na důchod 4,4 milionu lidí, od konce minulého roku jejich počet podle ministerstva financí klesl k polovině letošního roku o šestnáct tisíc. Podle ministerstva i penzijních společností je problém v tom, že většina lidí – necelé tři miliony – zůstává stále ve starších transformovaných fondech, známých jako penzijní připojištění, kam již od roku 2013 nelze vstupovat. Těmto střadatelům se často nechce přestupovat do novějších účastnických fondů, neboť ty negarantují nulový výnos. To se sice v době vysoké inflace hodí – méně už penzijním společnostem, které tratí –, podle rezortu tím však lidé přicházejí o možnosti vyššího dlouhodobého zhodnocení úspor.
Nově tak má být možné ponechat si nastřádané úspory ve starším fondu a začít přispívat do nového, což dosud nešlo. „Možnost zůstat jednou nohou v transformovaném fondu a druhou vstoupit do účastnického je správná. Odpovídá reálným požadavkům lidí, kteří na jednu stranu chápou výhody investování, ale na druhé straně mají strach vložit do investic všechny dosud naspořené prostředky,“ kvituje návrh prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Kalkulačka: Starobní důchod 2022 >>>
Problémem je také fakt, že si lidé spoří poměrně malé částky. Průměrný měsíční příspěvek se nyní pohybuje kolem 788 korun. Ministerstvo chce motivovat k ukládání vyšších částek zvýšením hranice pro získání státního příspěvku. Dosud byl minimální vklad stanoven na 300 korun, pro získání maximálního státního příspěvku je třeba střádat nejméně tisícikorunu měsíčně. S vyššími vklady se státní příspěvek již nezvyšuje. Ministerstvo navrhuje zvýšit dolní hranici na 500 korun, horní pak na 1500 korun. Příspěvek nemá být nově určen pevnou částkou, ale má činit 18 procent ze střádané částky.
Penzijní společnosti považují zvýšení hranice za krok správným směrem, byť by si dokázaly představit i hranici dvou tisíc korun. Navrhovaná procentuální výměra státního příspěvku je ale podle nich nízká. „V reálu by to pro většinu aktuálně spořících účastníků znamenalo nominální snížení státního příspěvku, což může působit demotivačně. Kdo si spoří tisícovku, tak místo 230 korun by získal jen 180 korun. To by mohl být pro mnoho účastníků impulz ze spoření vystoupit,“ upozornil Poklop.
V transformovaných fondech lidé podle analytiků za posledních devět let reálně prodělávají šest až deset procent. „Tyto hodnoty ostře kontrastují se srovnáním výsledků účastnických fondů. Nejen všechny dynamické účastnické fondy, ale i všechny s vyváženou strategií v loňském roce dokázaly svým klientům zajistit překonání inflace,“ upozornil Václav Šimek ze společnosti Freedom Financial Services, která připravila analýzu transformovaných fondů za minulý rok.
O výnosnosti stavebního a penzijního spoření se začalo v posledních týdnech častěji hovořit i na vládní úrovni. „Je třeba se při vysoké inflaci začít bavit o tom, jak tyto produkty modernizovat, aby bylo možné tyto peníze efektivněji investovat. Třeba do strategických investičních záměrů státu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který odmítá návrhy vládních kolegů na zrušení státního příspěvku na stavební spoření.
Kalkulačka: Kdy půjdete do důchodu >>>
1. pilíř – Důchodové pojištění. Jedná se o tzv. průběžný systém, který funguje na solidárním principu. Pracující lidé jej povinně financují odváděním sociálního pojištění ze mzdy, z příspěvků pak stát vyplácí pravidelně důchody. První pilíř je čistě státní. 2. pilíř – Důchodové spoření. V současné době neexistuje. Spočíval v tom, že si lidé dobrovolně odváděli dvě procenta hrubé mzdy do penzijního fondu, stát k tomu dotyčnému přidal další tři procenta z jeho sociálního pojištění. Druhý pilíř zavedla v roce 2013 vláda Petra Nečase, příští kabinet Bohuslava Sobotky jej o tři roky později obratem zrušil. Politické neshody vedly k tomu, že byl o druhý pilíř malý zájem. 3. pilíř – Tvoří ho dobrovolné a dlouhodobé penzijní spoření. To se rozděluje na dvě kategorie:
|
