Skokový růst plateb za státní pojištěnce, jako jsou děti, důchodci nebo nezaměstnaní, od příštího roku. To je zatím jediný způsob, jak pomoci zdravotnictví, na němž se shoduje vláda a nemocnice. Navýšení odvodů však zřejmě nebude v řádu desítek korun na jednu osobu jako v uplynulých letech. Půjde spíše o stokoruny.
„Celkově to nebude v jednotkách miliard korun, ale myslím, že v desítkách miliard,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že k nárůstu plateb za státní pojištěnce možná dojde ještě letos.
Lidí, za něž stát platí zdravotní pojištění, je 5,9 milionu. Za každého nyní odvádí 1067 korun měsíčně. Propad v systému veřejného zdravotního pojištění odhaduje šéf rezortu Adam Vojtěch (ANO) či Asociace nemocnic ČR na 40 miliard korun. To je přibližně osmina až devítina všech peněz, které mělo mít zdravotnictví k dispozici
Pokud by stejný výpadek vznikl i v příštím roce, bude podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole a bývalého ministra zdravotnictví za ČSSD Miloslava Ludvíka nutné zvýšit odvody za státní pojištěnce z necelých jedenácti set korun minimálně na šestnáct set korun. „Předpokládám, že kolem toho budou tvrdá jednání,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15.
Menšinový kabinet ANO a sociální demokracie se může spoléhat na KSČM, která drží vládu u moci. Strana s tímto požadavkem přišla už v únoru. „Je potřeba více peněz pro zachování kvalitní a dostupné péče. Zvýšení plateb za děti, důchodce nebo nezaměstnané je rozumná cesta,“ míní předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru za komunisty Miloslava Vostrá.
Ministr Vojtěch chce kvůli epidemii koronaviru ještě letos vylepšit financování nemocnic o deset miliard korun. „Uvidíme, jestli to bude stačit,“ podotkl k tomu premiér Babiš. Připomněl, že i když měly zdravotní pojišťovny ke konci března na účtech přebytky ve výši 60 miliard korun, začnou je brzy rozpouštět.
Nemocnice v současné krizové situaci nemohou postupovat podle běžného modelu financování. Přestože platí svým zaměstnancům a rezervují lůžka pro nakažené koronavirem, neprovádějí takzvanou plánovanou péči, která tvoří sedmdesát až osmdesát procent jejich příjmů.
Například největší česká nemocnice v Motole, která ročně hospodaří se zhruba 11 miliardami korun, odhaduje, že kvůli tomu přijde za dva až tři měsíce o jednu miliardu. Ministerstvo zdravotnictví má tento týden představit plán na postupné zrušení zákazu plánované péče.
