Státní zástupce ruší trestní stíhání jen výjimečně, policisté s ním mohou ale začít znovu, říká právník

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek Zdroj: Tomas Novak, Euro

Farma Čapí hnízdo (zima 2018)
Čapí hnízdo: nejlepší projekt a největší problém Andreje Babiše
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO)
4
Fotogalerie

Jaroslav Faltýnek (ANO) i další tři bývalí obvinění v kauze Čapí hnízdo, jejichž trestní stíhání bylo ve čtvrtek státním zástupcem zrušeno, mají podle právníka Josefa Lžičaře velké štěstí. Státní zástupce totiž v 90 procentech případů stížnost obviněných zamítne.

Většinou je ke zrušení trestního stíhání podle Lžičaře přikročeno na základě § 160 trestního řádu, a to když existují skutečnosti, které zakládají odůvodněné podezření, že byly naplněny zákonné znaky.

Lze se tedy domnívat, že usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo dobře odůvodněno a nebyly k němu dostatečné podklady. V takovém případě by byl postup státního zástupce zcela správný.

§160 (1) zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád)
Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 nebo § 159b odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.

"V praxi k tomu ale dochází jen výjimečně, protože státní zástupce na takovou stížnost většinou odpoví, že teprve průběh dalšího řízení ukáže, zda byly naplněny zákonné znaky,” vysvětluje právník s desítkami let zkušeností v oboru. 

“Pokud trestní stíhání skutečně nebylo podloženo pádnými důkazy, tak to pak všem dotčeným přeji,” říká Lžičař.

Svým klientům prý vždy radí, aby si stížnost podali, pokud s trestním stíháním nesouhlasí, ale ve skutečnosti existuje 90% šance, že ji státní zástupce zamítne.

“Je možné, že to usnesení bylo ušité horkou jehlou nebo, že bylo předčasné nebo se neopírá o skutečné důkazy,” vyjmenovává důvody, které mohly vést k finálnímu rozhodnutí státního zástupce Šarocha. Sám si ale netroufá situaci posoudit, protože zmiňovaný dokument neviděl.

Že je ale trestní stíhání zrušeno neznamená, že jej policejní orgán nemůže znovu zahájit. “Policejní orgán musí odstranit vady, na které státní zástupce ve svém rozhodnutí poukazuje a může podat usnesení o zahájení trestního řízení znovu. Pokud to tedy není již promlčeno,” říká Lžičař. Uznává ale, že kvůli novému trestnímu se celá kauza velmi protáhne.