„Je to jeden ze dvou nejstarších jezů na Vltavě mezi Budějovicemi a Mělníkem. Jde o dřevěnou konstrukci vyplněnou kamenem, jez proto nikdy nesmí vyschnout,“ říká druhý muž Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Stářím se staletému Hněvkovickému jezu vyrovná pouze ten pražský u Karlova mostu. Jenže v Hněvkovicích z původní zdrže zbude jen polovina, druhou nenávratně změní nároky vodní cesty.
Vedle plavební komory se současně přestavuje jedno jezové pole, které bude tvořit klapka. Ta bude udržovat potřebnou výši hladiny tak, aby stará část jezu nikdy nevyschla; zároveň bude mít povodňově-ochrannou funkci. Na druhé straně od zdymadla vzniká rybí přechod zkřížený s kanálem pro kanoisty a kajakáře.
Těch se dá očekávat rozhodně více než lososů, neboť ryby se tahům Vltavou dávno odnaučily. Zarazily by se hned o pár set metrů výš proti proudu u hráze Hněvkovické přehrady, kde žádný přechod není. Podle Bukovského si ale rybí přechod vyžádal proces EIA. Navíc má i protipovodňové účinky. Hněvkovická komora je na dlouhou dobu poslední, kterou stát staví. Po zprovoznění komory se plavcům otevře téměř stokilometrová vodní cesta z centra Českých Budějovic na Orlík. Menší lodě doplují až do Hamburku, neboť na orlické hrázi funguje výtah, Slapy lze překonat za traktorem. Hudbou budoucnosti pak jsou dva velké výtahy na obou hrázích.
Naopak realitou se stala o tomto víkendu plavební komora na Hněvkovické přehradě. V sobotu zde vůbec poprvé projela osobní loď s pasažéry. Šlo pouze o exhibiční jízdu neboť do ukončení zdymadla na Hněvkovickém jezu dále po proudu mají lodě značně omezený prostor; i tak ale ukázka funkčnosti druhé nejvyšší komory v tuzemsku přilákala davy lidí.
