Největší spory jsou o sněmovní orgány rozhodující o složení rad ČT a ČRo, rozpočtu nebo o těch, které kontrolují policii a tajné služby.
Devatenáct dní před ustavující schůzí Poslanecké sněmovny začaly strany licitovat o obsazení vedoucích funkcí jak v samotné parlamentní komoře, tak v jejích výborech a komisích. Boj to bude tentokrát lítý, protože sněmovna je rozdrobená na devět partají. I proto má vzniknout nový orgán, který by se vyčlenil z výboru pro veřejnou správu a měl by na starosti e-government.
ANO si kromě postu šéfa sněmovny nárokuje řízení sedmi výborů − mimo jiné rozpočtového, hospodářského nebo volebního, který určuje složení rad ČT a Českého rozhlasu. ODS, Pirátům a SPD by hnutí přenechalo šest předsednických postů a zbylým pěti partajím po jednom.
Občanští demokraté a strana Ivana Bartoše však chtějí dostat své zástupce do čela až devíti těles. Největší spory jsou o volební či rozpočtový výbor, o jehož vedení usilují komunisté. A také o výbory a komise, které kontrolují policii, armádu a tajné služby. Část uskupení je odmítá přenechat formaci Tomia Okamury. Ta žádá i zahraniční nebo hospodářský výbor, který by rádi obsadili rovněž lidovci.
Po ANO nejsilnější občanští demokraté trvají na dosazení svého lídra Petra Fialy do nejvyšší sněmovní funkce. Miroslavu Němcovou navrhli do čela volebního výboru, Václava Klause mladšího do školského. Jana Černochová má zájem o výbory pro obranu či bezpečnost, Marek Benda kandiduje na předsedu ústavně-právního výboru. „Tyto nominace byly schváleny jednomyslně. Podle výsledku voleb bychom rádi měli tři až čtyři předsednictví,“ řekl Fiala.
Piráti určili pět výborů, které jsou pro ně stěžejní, a alespoň tři hodlají řídit. Zájem mají o bezpečnostní, školský a evropský výbor a o výbory pro veřejnou správu a životní prostředí.
„Naší prioritou je výbor rozpočtový nebo petiční,“ uvedl šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. Kolik by mělo být místopředsedů sněmovny, klub prý ještě probere. Do vedení komory zřejmě nominuje končícího předsedu KSČM Vojtěcha Filipa.
Zatím jediná ČSSD oznámila, že nemá ambici vést žádný výbor. „Jsou součástí odborného zázemí pro přípravu a tvorbu zákonů, na kterých se chceme podílet. Ale je jedno, jestli jen z pozice řadových členů,“ konstatoval předseda sociální demokracie Milan Chovanec.
| Po rozdělení výboru pro veřejnou správu, z něhož by se vyčlenil parlamentní orgán pro e-government, by měla Poslanecká sněmovna dohromady 19 výborů. To je o jeden více než v minulém volebním období. Jejich předsedové a místopředsedové mají vyšší příjmy. Zatímco základní hrubý měsíční plat řadového poslance je nyní 71 tisíc korun, například šéf výboru pobírá 100 tisíc. Místopředsedové sněmovny pak mají nárok na 135,5 tisíce a šéf komory na 190,7 tisíce. |
