Stropnického špioni by měli sledovat emaily i SMS. Sobotka chce záruky

Ministerstvo obrany

Ministerstvo obrany Zdroj: ctk

Martin Stropnický, ministr obrany: „Vláda nemá informace o tom, že by v tuto chvíli hrozila nějaká bezpečnostní rizika pro Českou republiku a české občany. Bezpečnostní služby situaci monitorují, a to včetně Vojenského zpravodajství.“
Jedna z budov Ministerstva obrany
Prezident Miloš Zeman zahájil 22. ledna rozhovory s kandidáty na členy budoucí vlády. Na snímku přichází Martin Stropnický nominovaný hnutím ANO na post ministra obrany.
Prezident Miloš Zeman zahájil 22. ledna rozhovory s kandidáty na členy budoucí vlády. Na snímku přichází Martin Stropnický nominovaný hnutím ANO na post ministra obrany.
Martin Stropnický
8
Fotogalerie

Rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství nesmějí příliš zasáhnout do svobod občanů. Řekl to premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle vládní novely, kterou projednávají poslanci, mají příslušníci jedné ze tří tajných služeb v zemi umisťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do elektronických sítí a sledovat tak podezřelou e-mailovou komunikaci nebo SMS zprávy.

K návrhu má výhrady výbor pro obranu dolní komory parlamentu a také Sdružení pro internetový rozvoj i další organizace. Ministerstvo obrany, které návrh předložilo, podle Sobotky ujišťovalo, že přílišný zásah do svobod nepřinese. „Ve sněmovně i v prostředí informačních technologií ale roste množství kritiků, kteří říkají, že rozsah pravomocí je příliš obecný. Nejsou tam zakotveny kontrolní pravomoci. Koalice i experti to musejí prověřit,“ prohlásil premiér.

Připomněl, že přibývá různých omezujících opatření. „Myslím, že bychom to neměli přehánět. Potřebujeme jistotu, že pravomoci ze strany Vojenského zpravodajství nebudou zneužity,“ dodal s tím, že by oprávnění sledovat data na internetu nemělo být příliš široké.

Na skutečnost, že právě Sobotkův kabinet příliš posiluje dohled státu nad lidmi i firmami upozorňuje už delší dobu opozice. Ta vládě vytýká, že se místo toho měla zaměřit na reformy ve vzdělávání, v sociálních službách a ve veřejných rozpočtech.

Předloha má vojenským špionům umožnit instalovat technické prostředky kybernetické obrany do sítí poskytovatelů internetu. Bude k tomu však potřebovat souhlas vlády, která by měla schválit i podmínky používání těchto prostředků. Pokud by zpravodajci chtěli sledovat komunikaci jednotlivce, budou muset mít souhlas soudu.

Organizace Digitální bezpečnost a soukromí, která stojí za peticí protestující proti novele, napadá právě vágní termín „technické prostředky“. Varuje, že rozvědka bude instalovat černé skříňky do sítí poskytovatelů internetu a plošně tak monitorovat kohokoliv.

Podle mluvčího ministerstva obrany Petra Medka jsou technické prostředky v zákoně záměrně definovány velmi volně, protože v této oblasti dochází k dynamickému vývoji. „Mohlo by se stát, že právní úprava bude rychle zastarávat,“ uvedl.