Provozovatel automobilu měl podle sněmovní verze novely silničního zákona povinnost zajistit, aby řidič, který jeho vůz používá, dodržoval předpisy. Jinak spáchá správní delikt, za který by mohl dostat až desetitisícovou pokutu. Bodový postih by mu nehrozil. Úprava se vztahovala na přestupky zachycené automatickým radarem a na nedovolené zastavení. Úřady by provozovatele potrestali jen v případě, že se jim nepodaří řidiče zjistit.
Motivem změn je vymýcení oblíbené výmluvy řidičů na „osobu blízkou“. To je právo osoby, která je předvolána k poskytnutí vysvětlení, nevypovídat v případě, kdy by taková výpověď mohla znamenat nebezpečí stíhání blízké osoby, tedy většinou rodinného příslušníka. Spousta dopravních přestupků kvůli tomu v Česku končí bez potrestání.
Jenže podle senátorů jsou změny právně nedomyšlené a sporný je i kýžený efekt. Podle zpravodaje tisku Karla Korytáře (ČSSD) provozovatel nemůže zajistit, aby řidič dodržel předpisy. „Nelze po něm požadovat, aby nesl odpovědnost za protiprávní jednání jiných osob,“ uvedl. Úřady se pak podle něj díky úpravě nebudou muset snažit zjistit skutečného pachatele, dodal.
Petr Vícha (ČSSD) upozornil na to, že úpravu by využíval každý; postih provozovatele vozu má být totiž vždy nižší, než který by hrozil za spáchaný přestupek. Navíc by se vyhnul trestným bodům.“Je to pokuta za neudání se nebo osoby blízké,“ přidal se jeho stranický kolega Vladimír Dryml.
Dobeš plán před senátory hájil
Novelu přišel před senátory hájit ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). Odpovědnost za následek, nikoli za zavinění, je podle něj běžná a není v rozporu s ústavou. Ministr poukazoval také na to, že úřady jsou řešením přestupků zavaleny a že s výmluvou na osobu blízkou unikne trestu 60 až 70 procent lidí.
Kriticky proti úpravě vystoupil Dobešův kolega z vlády – šéf resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Označil ji za mimoprávní zvrhlost. Strážníci by podle něho měli řešit přestupky na místě, a ne sedět za monitory. Úřady by navíc mohly postihnout provozovatele, aniž by bylo zřejmé, že se přestupek vůbec stal. „Jde o získání peněz pro obecní pokladnu,“ podotkl senátor. Nikdo podle něho nesmí být postižen za to, že využije svého práva nevypovídat proti sobě nebo osobě blízké.
Pro vypuštění odpovědnosti provozovatele hlasovalo 52 senátorů, proti byli dva a sedm členů horní komory se hlasování zdrželo. V závěrečném rozhodování se pro vrácení předlohy do sněmovny vyslovilo všech 60 hlasujících senátorů. Sněmovna ale zřejmě verdikt horní komory zvrátí.
