Spolek Skupina D, který založil herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, bratři Mikuláš a Martin Kroupa z neziskové organizace Post Bellum a investor Jan Veverka, chce ukrajinským silám poslat alespoň 10 tisíc dronů. Vyhlásil proto sbírku, na kterou Češi během několika málo dnů poslali přes 14 milionů korun.
Drony nebude vyrábět zbrojní podnik, konstruovat je budou dobrovolní modeláři. Na jejich práci, ale také na následnou distribuci dohlédnou členové Armády ČR, kteří se do akce zapojili. Ostatně záštitu nad sbírkou převzali náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala. Řehka je navíc také čestným členem spolku.
Inspirace válečnou historií
Název Skupiny D odkazuje ke Zvláštní skupině D, která vznikla ve Velké Británii v roce 1941. Její zpravodajští důstojníci vybírali a cvičili československé parašutisty k výsadku na území okupovaná nacistickým Německem. „Vznik a personální obsazení Skupiny D je přirozeným vyústěním dlouhodobé vzájemné spolupráce armády, neziskového sektoru a odborné veřejnosti,“ říkají její zakladatelé.
Podle zakladatelů spolku právě armáda dokáže kvalifikovaně posoudit strategický dopad dodaných technologií na konkrétní místa na frontě. Bezpilotní letouny budou typu FPV, za touto zkratkou se skrývá anglické označení first person view, v českém překladu pohled z první osoby. FPV díky vestavěné kameře přenáší záběry svého letu v reálném čase na displej operátora, který dron řídí.
Tento typ dronů ukrajinské armádě pomáhá při průzkumu terénu a přispívá k přesnějšímu zacílení útoků. Konkrétní podobu pomoci a to, jak budou drony vypadat, konzultuje spolek přímo s oficiálními bezpečnostními institucemi Ukrajiny.
Oči pro Ukrajinu
„Projekt Nemesis dodá Ukrajincům oči,“ vysvětluje účel sbírky i její motto „Vidět znamená vyhrát“ Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který se spolkem spolupracuje. Nové technologie, a zejména drony, podle něj nyní přinášejí ukrajinské armádě mnohdy mnohem větší ztráty než dělostřelba, která ze začátku války představovala až 75 procent ničivých a smrtelných útoků. „Ukrajinci začali využívat FPV drony a obecně bezpilotní prostředky již v prvním roce války a Rusko jejich postup brzy zkopírovalo. Začalo je vyrábět ve velkém a nyní jich má mnohonásobně víc než ukrajinská strana,“ dodává.
Česká inovace podle Foltýna spočívá ve způsobu navádění dronů a také v jejich levné výrobě: jeden dron z řady Nemesis vyjde na 10 až 12 tisíc korun. „Drony vozíme na Ukrajinu v nižších počtech takřka od začátku války. Nyní ale prosby o jednoduché, levné a přitom rychlé a silné drony s ohledem na vývoj na frontě významně zesílily,“ říká Mikuláš Kroupa z Post Bellum. S myšlenkou vyrábět drony v Česku podle něj přišli váleční veteráni a členové aktivních záloh. „Nabídka tuzemských modelářů mi doslova vyrazila dech. Jak v rychlosti výroby, tak především v její nízké ceně,“ dodává Kroupa.
Češi vybírají i na helikoptéru Čestmír
„Název Nemesis odkazuje k bohyni spravedlivé odplaty, která udílí lidem podle jejich zásluh štěstí nebo neštěstí a trestá je za zločiny a zpupnost,“ říká Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina, který Skupině D pomohl vymyslet název dronů. Dárek pro Putina, za kterým stojí Nadační fond pro Ukrajinu, usiluje o nákup helikoptéry Sikorsky UH-60 Black Hawk.
Stroj, který je zatím na Slovensku v soukromých rukou, chce pojmenovat Čestmír. Na vrtulník do ledna přispělo přes devět tisíc dárců, na potřebných 105 milionů ale zatím chybí vybrat ještě tři čtvrtiny z celkové částky. Češi v minulosti pro Ukrajinu vybírali také na reaktivní protitankové granáty, zásobníky MAG 60RDS nebo neprůstřelné vesty.
Nejvíce vojenské podpory míří na Ukrajinu ze Spojených států, v Evropě dominuje Německo a Velká Británie. „Těmto zemím v počtu zaslané munice konkurovat nemůžeme,“ konstatuje Foltýn. „Česko má ale šanci ukázat, že tohle je ten správný přístup k pomoci. I s relativně malými prostředky dokážeme ukrajinské obraně významně pomoci.“
