Báňský úřad opětovné povolení k těžbě zdůvodnil tím, že po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není možné Vršanské uhelné bránit v dobývání uhlí v prostoru Slatinice. Vršanská uhelná rozhodnutí úřadu nechtěla komentovat. Stále ještě běží lhůta, kdy se účastníci řízení mohou proti obnovení povolení odvolat.
Tykačova firma povolení k postupu na východ potřebuje, aby mohla i po roce 2028 udržet roční těžbu na úrovni 7 milionů tun uhlí. Jen tak bude moci dodržet smlouvu s ČEZem na dodávky pěti milionů tun do roku 2052. Elektrárenská společnost potřebuje uhlí pro svou elektrárnu v Počeradech. Ještě před zahájením těžby musí Vršanská uhelná investovat 2,5 miliardy korun do přeložek inženýrských sítí.
Pořád chybí souhlas k zásahu do krajinného rázu
Soudní při vyvolalo severočeské občanské sdružení Kořeny, kterému se mimo jiné nelíbilo, že báňský úřad nerespektoval stanovisko ministerstva životního prostředí z posudku vlivu na životní prostředí EIA. Ministerstvo schválilo těžbu jen v první fázi do roku 2032.
Jenže povolení k hornické činnosti, které by teď mělo opět začít platit, se vztahuje na celou dobu těžby s tím, že pro druhou fázi po roce 2032 si Vršanská uhelná bude muset znovu zpracovat posudek EIA. „Hornickou činnost budeme povolovat postupně. Stanovisko EIA je pro nás závazné,“ říká mluvčí úřadu Bohuslav Machek.
„Pořád chybí souhlas k zásahu do krajinného rázu, což Městský soud v Praze potvrdil a Nejvyšší správní soud nezpochybnil,“ říká Jan Rovenský z hnutí Greenpeace, který se na žalobě sdružení Kořeny podílel. Aktivisté teď doplní žalobu k městskému soudu o návrh na opatření, které odloží platnost hornického povolení do doby, než soud o žalobě znovu rozhodne. Nejde jim podle Rovenského o zablokování těžby na Vršanech, ale o to, aby úřady respektovaly veřejné zájmy jako co nejefektivnější využití uhlí, ochrana zdraví a krajiny.
Vršanská uhelná mezitím dostala od báňského úřadu povolení k provádění zajišťovacích prací na slatinické části lomu mezi roky 2015 a 2017. Jde o opatření, která mají zabezpečit stabilitu svahu nebo bezpečnost těžebního zařízení. „Museli jsme o toto povolení požádat v souvislosti s uloženým přerušením hornické činnosti na lomu Vršany, k němuž došlo v lednu 2015,“ vysvětluje David Vidomus, mluvčí Vršanské uhelné.
