Ústavní soud si odepřel právo rušit amnestii, nechal si ale otevřená zadní vrátka | E15.cz

Ústavní soud si odepřel právo rušit amnestii, nechal si ale otevřená zadní vrátka

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Share on Facebook Messenger
Amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky je nezrušitelné soudní mocí, protože vzhledem ke své povaze nepodléhá soudní kontrole. Ústavní soud to vysvětli v dnešním odůvodnění usnesení, kterým odmítl senátorský návrh na zrušení aboličního článku amnestie Václava Klause. Zároveň ale nevyloučil to, že by se v budoucnu mohl některým amnestijním rozhodnutím zabývat.

Soud připomněl, že podobně jako milosti je vyhlášení amnestie výsadním právem prezidenta republiky. Má specifické znaky jako například „milosrdenství“ či to, že prezident tento krok nemusí odůvodňovat. „Zmíněné znaky … znemožňují, aby amnestijní rozhodnutí bylo podrobeno přezkumu podobně jako jiné akty prezidenta, u nichž se tak již stalo,“ vysvětlili ústavní soudci odmítnutí senátorského návrhu v obsáhlém dvanáctistránkovém usnesení, které navíc na dalších 12 stránkách přináší odlišná stanoviska čtyř soudců ÚS včetně jeho předsedy Pavla Rychetského.

Soud upozornil na to, že možnost přezkumu amnestijního rozhodnutí nevyplývá ani z ústavy. „Nestanovil-li jej (standard přezkumu) ústavodárce, nepřísluší Ústavnímu soudu, aby jej dotvářel ve své aplikační praxi,“ podotkl.

Připomněl i to, že účinky amnestijního rozhodnutí nastávají dnem vyhlášení. Jestliže už ve prospěch obviněných a odsouzených nastaly, nelze je jakkoliv zvrátit už proto, že by tak byl porušen zákaz retroaktivity, tedy zpětné účinnosti právního předpisu.

Soudci však zároveň nevyloučili to, že v budoucnu by se mohli některým amnestijním rozhodnutím prezidenta zabývat. Bylo by to podle nich myslitelné až v „situacích mimořádně extrémních“, kdy by se amnestijní rozhodnutí ocitlo v rozporu se základními hodnotami, které ústava prohlašuje za nedotknutelné. Zásah do nich by musel představovat ohrožení ústavního státu jako takového. „Lze pro budoucno připustit, že v takové zcela excesivní situaci by to byl Ústavní soud, který by se v nějaké formě jakožto poslední instance mohl ujmout ochrany právě těchto hodnot,“ stojí v odůvodnění.

Soud také uvedl, že pokud by se spolupodpis amnestijního rozhodnutí předsedou vlády neosvědčil jako efektivní pojistka proti zneužívání této pravomoci, může ústavodárce tuto prezidentskou výsadu omezit. Mohl by z ní například vyjmout kontroverzní aboliční část - tedy rozhodnutí o nezahájení či zastavení trestního stíhání - a svěřit ji zákonodárci.

Klausova novoroční amnestie má řadu kritiků, stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na dnes už bývalého prezidenta. Vedla k propuštění téměř 6500 vězňů a k zastavení více než tří stovek trestních stíhání včetně závažných kauz hospodářské kriminality.

Klaus ve svém čtvrtečním závěrečném projevu ve funkci prezidenta prohlásil, že amnestii cítil jako povinnost, kterou bylo třeba učinit. „Obviňování, že část amnestie - vztahující se k případům, které justice nebyla schopna po dlouhá léta, často po více než celá desetiletí, uzavřít - byla mou pomocí zločincům, je jednou z nejodpornějších pomluv, s jakou jsem se během své politické kariéry setkal… Nastolit jisté smíření a odpouštění, umožnit začít znovu, dát druhou šanci do naší demokracie patří,“ řekl.

Nový prezident Miloš Zeman se v průběhu dnešního inauguračního ceremoniálu práva udělovat amnestie a milosti vzdal. Tato oprávnění hlavy státu označil za „zbytečné monarchistické prvky“ v české ústavě.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.