V krajích a obcích se peníze zneužívají ve velkém, tvrdí zpráva BIS

Budova Bezpečnostní informační služby (BIS) v Praze

Budova Bezpečnostní informační služby (BIS) v Praze Zdroj: Tomas Novak/Euro

Bezpečnostní informační služba (BIS) zaznamenala loni rozsáhlé zneužívání veřejných financí v krajích a obcích. Kvůli zákonům ale zůstává většinou skryté a nepostižené, napsaly zpravodajci ve výroční zprávě za rok 2014. Dnes ji zveřejnili na webu.

BIS se podle zprávy zaměřila na regionální zájmové skupiny, které se prý specializují na zneužívání veřejných peněz. Zpravodajci sledovali kontrolu hospodaření správních celků. Stále více se podle nich využívá externích služeb, například k vyřízení žádostí o evropské dotace, zadávání veřejných zakázek a právní služby.

„Dalšími rizikovými oblastmi jsou správa společností s majetkovou účastí obcí a krajů nebo přerozdělování veřejných prostředků. Ve všech těchto oblastech BIS zaznamenala rozsáhlé zneužívání veřejných financí, které vzhledem k legislativnímu nastavení zůstává ve většině případů skryté a nepostižené,“ píše BIS.

Kontrarozvědka například zaznamenala „pokusy o ovlivnění rozhodování úředníků na ministerstvu financí, kteří by této skupině mohli umožnit hladký průběh čerpání dotace z fondů EU“. Zpravodajci míní, že situaci by zlepšila výraznější kontrola na lokální úrovni a větší pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.

Zákon na střet zájmů nemyslí

Podle zpravodajců se ovlivňuje proces výběru i hodnocení projektů. V krajích dochází ke střetům zájmů osob rozhodujících o projektech z evropských fondů. To podle BIS umožňuje nedostatečné podchycení v zákonech, systém přidělování dotací a pozice některých jednotlivců ve více funkcích.

BIS také zmiňuje trend, který nastal v Ústeckém kraji po vyšetřování kauzy Regionálního operačního programu Severozápad, která skončila pravomocnými rozsudky. Trestní stíhání se stala podle BIS příčinou nástupu nových subjektů.

Ty jsou prý spojeny s představitely regionální mafie, která ale má tentokrát využívat sofistikovanější prostředky. Ustoupili od velkých krajských staveních zakázek spolufinancovaných z Regionálního operačního programu Severozápad. Nyní se zaměřují na „vzdělávání, sociální služby, zdravotnictví, dopravu či dotační poradenství,“ píše tajná služba.

Šumava, školství i zemědělství

Lobbistické skupiny také měly prý zájem o vliv na Správu Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Chtěly údajně ovlivnit budoucí podobu parku v souvislosti s pozemkovými spekulacemi a rozšířením těžby dřeva. „S tím také souvisí snaha o ovlivnění zákona o NP Šumava,“ upřesnili zpravodajci.

BIS popisuje také „staré známosti“ vedoucí k ovlivňování státní správy, které zaznamenala na ministerstvu školství. „Docházelo k předávání detailních informací o operačním programu 'Vzdělávání pro konkurenceschopnost' využitelných v dotačním poradenství a potažmo k příznivému hodnocení určitých projektů,“ uvádí BIS.

Také na ministerstvu zemědělství se prý objevily snahy o ovlivňování. „Některé osoby se pokoušely cíleně získávat a zavazovat si zaměstnance. Zaznamenány byly i snahy o obsazení významnějších postů takovými kandidáty, kteří by pro dané osoby nebo skupiny mohli zajišťovat různé výhody, případně pomáhat s vyváděním finančních prostředků,“ píše služba.

V Česku lze prý sledovat neefektivní kontrolu rozdělování dotací. Často se podle BIS nerespektovaly podmínky určené Evropskou komisí a běžně se prý přidělovaly peníze projektům s minimálním veřejným přínosem, podporující soukromé zájmy podnikatelů. Jedná se údajně například o nejrůznější soukromé rekreační objekty.

Babiš zakrýval vlastnictví Čapího hnízda, aby získal evropské miliony

Vláda neví, co si počít s 300 úředníky, kteří rozdělují eurodotace