V Praze chybějí místa pro žáky. Starostové chtějí po vládě miliardy na stavbu nových škol
Starostové pražských městských části se chtějí společně pustit do jednání s ministerstvy školství a pro místní rozvoj o zvýšení kapacit ve školství. V hlavním městě chybějí tisíce míst, kritická je situace zejména na základních školách. Vedení 57 pražských radnic by na výstavbu nových škol a dostavbu stávajících potřebovala až osmnáct miliard korun.
„Buď bychom rádi změnili legislativu pro Prahu tak, abychom jako zřizovatelé mohli prioritně zabezpečit vlastní děti,“ řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), který tak otevřel otázku „spádové turistiky“ mezi městskými částmi i kraji, kdy rodiče cíleně přehlašují trvalé bydliště svých dětí, aby se staly spádovými žáky určité školy. „A nebo aby ministerstvo školství vyhlásilo národní program, ve kterém by poskytlo Praze peníze na výstavbu škol,“ řekl Portlík.
Hlavní město nyní nedosáhne na většinu evropských dotací. „Z evropského pohledu je sice Praha nejbohatším regionem v Česku, ale bohužel to neplatí o školství, kde je naopak nejchudší. Praha má na svém území nejvíce cizinců, 9,1 procenta, a stát jí nedal ani korunu, aby mohla adekvátně zajistit kapacitu,“ uvedl starosta. Situace začala být kritičtější od invaze Ruska na Ukrajinu, v jejímž důsledku jsou na pražských školách tisíce ukrajinských žáků a studentů.
Vedení magistrátu s městskými částmi souhlasí. Praha podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) potřebuje dvě desítky nových základních škol. Kolem deseti až patnácti z nich je už dokonce připraveno ke stavbě, ale na tu nejsou peníze.
Nová základní škola pro tisíc žáků stojí více než miliardu korun, mateřská školka zhruba sto až dvě stě milionů korun. „To není v možnostech žádné městské části, i magistrát má v tomto ohledu jen omezené možnosti,“ dodal starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS), podle kterého je výstavba školy navíc záležitostí minimálně dvou volebních období. Podle Portlíka by Praha jako celek potřebovala od ministerstva až osmnáct miliard korun.
„Problémy jsou i v okrajových částech Prahy, kam se nyní často stěhují mladé rodiny s dětmi. Nyní jsme opravdu na hraně kapacit,“ uvedla starostka městské části Slivenec Jana Plamínková (STAN). Menší městské části na okraji metropole nepotřebují tolik nové školy, spíše desítky až stovky milionů korun na dostavby stávajících, které by pomohly zvýšit kapacitu, i co se týká družin nebo sportovišť.
Starostové centrálních městských části by potřebovali třeba miliardu korun na chystanou novostavbu základní školy v nové čtvrti Smíchov City v Praze 5, půl miliardy korun na novou školu v nedalekých Košířích nebo 350 milionů korun na novou základní školu v Praze 7. Stavět se už začaly nové základní školy v Šeberově. V Praze 9 se naopak dokončuje nová mateřská a základní škola Elektra, která by se měla po letech průtahů kolaudovat v polovině roku.
V Praze chybějí kapacity i na středních školách, v gymnáziích a na učebních oborech, kam mohou chodit nejen děti z různých městských částí, ale i krajů. Studenti ze Středočeského kraje tvoří až 35 procent obsazenosti pražských středních škol. Starostové chtějí začít vyjednávat s ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o odkupu, pronájmu nebo směně budov, které by mohly po přestavbě sloužit jako školy.
Starostové 57 městských částí také chtějí od magistrátu kvůli inflaci zvýšit příspěvek na žáka na více než dvojnásobek, tedy na deset tisíc korun. Stát má podle nich také zvýšit příspěvek na výkon přenesené působnosti, jako je třeba vydávání občanských průkazů, provoz matriky nebo stavebního úřadu. „U nás ve Slivenci stačí státní příspěvek jen na čtvrtinu nákladů na výkon přenesené působnosti,“ popsala Plamínková. Celkem by starostové pražských městských částí potřebovali od státu zhruba 250 milionů korun.