Ministerstvo financí bude muset nalézt přes 30 miliard korun na vyšší důchody, posílení zdravotnictví či na přídavky na děti. Tato opatření už jsou schválena parlamentem. Na požadavky jednotlivých rezortů, o nichž začala šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) od včerejška jednat s ministry, padne dalších až 20 miliard. Plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 390 miliard ale dosud s žádným z těchto dodatečných výdajů nepočítá.
Například růst důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci bude napřesrok stát 10,6 miliardy korun. S návrhem schváleným Poslaneckou sněmovnou už v nezměněné podobě dnes souhlasil Senát a nyní stačí jen podpis prezidenta.
„Stala se průlomová věc. Konečná verze zahrnuje nejen zvýšení penzí, ale i 500 korun výchovného za každé dítě. Za výchovné, které je rozhodně spravedlivé vůči těm, kteří na něj budou mít nárok, sociální demokracie bojovala dlouhodobě,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Kde stát na výchovné vezme peníze, však Maláčová, její vládní kolegové nebo opoziční KDU-ČSL, která úpravu podpořila, netuší. Opatření přitom podle současných odhadů přijde na 19 miliard korun ročně, nicméně až od roku 2023, kdy začne platit.
Už letos však bude muset ministryně Schillerová nalézt prostředky nejen na přilepšení seniorům o tři stovky, ale i na posílení plateb za státní pojištěnce o 200 korun na osobu měsíčně. Tato finanční injekce churavějícímu zdravotnictví spolkne 14,4 miliardy. A o dalších 6,6 miliardy nabobtnají výdaje státu tím, že zákonodárci souhlasili se zvýšením přídavků na děti a s daňovým zvýhodněním plátců, kteří mají druhého a třetího potomka.
„Něco se podaří nalézt na příjmové straně, zbytek seškrtám na té výdajové. Nic jiného se nedá dělat,“ řekla bez dalších podobností Schillerová s tím, že v současnosti provádí komplexní propočty.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová nechápe, proč ministryně všechny tyto změny už v květnu nezahrnula do návrhu rozpočtu s plánovaným schodkem 390 miliard. „Národní rozpočtová rada považuje některé tyto kroky v současné situaci veřejných rozpočtů za nezodpovědné. Dodatečně zvyšují už existující schodek,“ uvedla Zamrazilová.
Tento týden začala navíc Schillerová jednat s vládními kolegy o jejich požadavcích na příští rok. Šéf rezortu zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) už pro lesníky vybojoval 3,6 miliardy korun navíc. Vzroste i rozpočet ministerstva kultury o 1,6 miliardy.
Tím však licitace o rozpočet zdaleka nekončí. Například ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) žádá o dodatečných deset miliard. „Jedná se o požadavky obcí na posílení investic,“ vysvětlila.
Přidat o jednotky miliard pak chce ministr dopravy Karel Havlíček nebo šéf rezortu životního prostředí Richard Brabec (oba ANO).
| Kolik budou stát předvolební „dárky“ v roce 2022 (v miliardách korun) |
| Zvýšení důchodů o 300 korun 10,6 |
| Posílení zdravotnictví 14,4 |
| Růst přídavků na děti 4,5 |
| Daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě 2,1 |
| Požadavky ministerstev na příští rok (v miliardách korun) |
| Ministerstvo pro místní rozvoj 10 |
| Ministerstvo zemědělství 3,6 |
| Ministerstvo dopravy 2 až 3 |
| Ministerstvo kultury 1,6 |
| Ministerstvo životního prostředí 1,5 |
pramen: předkládací zprávy k novelám zákonů, ministerstva
